Rubrika: Články

ČLÁNEK HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD
Vydáno: 29.6.2011 | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou – Stavba biologické čistírny odpadních v Libici nad Doubravou na Chotěbořsku je připravena k předání.

Oficiální provoz by měl začít koncem léta. Žádost o státní dotaci ze Státního fondu životního prostředí stavbu Libice podávala dvakrát.„Nelíbil se typ čistírny. Místo tradiční čistírny jsme chtěli biologickou, protože je pro naše místní podmínky vhodnější,“ upřesnil podstatu problému starosta Václav Venhauer.

Biologická čistírna v Libici je tvořena soustavou tří rybníků ležících stupňovitě nad sebou. Náklady na samotnou stavbu činily 16,7 milionů korun. Z toho dotace z evropských fondů prostřednictvím Státního fondu životního prostředí byla 12,4 milionů. Státní fond pak věnoval vlastní dotaci ve výši 733 tisíc korun a městys Libice nad Doubravou investoval 1,4 milionů korun.

První stavební práce začaly loni na jaře, čistírna odpadních vod je v současné době připravena k předání. Po absolvování dalších nezbytných úředních povolení bude spuštěna koncem léta, podle starosty Václava Venhauera by to mělo být v srpnu.

Čistírna bude sloužit pouze pro samotnou Libici nad Doubravou. Jak starosta Venhauer vysvětlil, provést stavební úpravy i ve všech místních částech by bylo finančně velmi nákladné a především po stavební stránce těžko proveditelné.

V místních částech tedy obyvatelé budou zbavovat odpadních vod stejným způsobem jako to činili dosud. To jest za pomoci jímek, septiků a různých domácích čistíren.

„Součástí biologické čistírny je komora, lapač písku a štěrku,“ popsal činnost čistírny starosta Venhauer.
Čistírna má zabudovaný i zvláštní lis, ten bude lisovat do pytlů odpadní hmotu a tuto hmotu pak bude Libice dopravovat do nejbližší kompostárny. Kalná voda proudí do štěrbinovité nádrže a pak do rybníčků, kde se usazuje a různě přečisťuje.

„Čistírnu odpadních vod jsme už nutně potřebovali. Libice se rozrůstá, přibývá nových bytových domů,“ zdůraznil starosta Venhauer s tím, že s podobnými problémy se potýká každá větší nebo městečko, které se začalo rozrůstat a rozvíjet.

Byly šance na dotacePodle směrnic Evropské unie do roku 2010 musí mít čistírnu odpadních vod každá obec nad 2000 obyvatel, jinak jí hrozí pokuta. Libice má asi 550 obyvatel s místními částmi zhruba 870.

V současné době bylo podle starosty ještě možné nějaké státní dotace získat, ale po roce 2013 a s ohledem na chystané vládní úspory nebude přístup ke státním dotacím už vůbec jednoduchý.

Obce, které dotace nedostanou, budou muset zřejmě platit drahou stavbu čističek ze svého, nebo složitě žádat o povolení vypouštět odpadní vody do k tomu určených vodních toků, platit rozbory odpadních vod a riskovat, že zaplatí vysokou pokutu.

ČLÁNEK HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU O LIBICKÉM ZÁMKU
Vydáno: 20.6.2011 | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Havlíčkobrodsko – Hospodářská recese zasáhla i společnost Archatt, která vlastní zámek v Libici nad Doubravou. Přesto podle zástupce společnosti Jaroslava Blažka nebude finanční krize důvodem, aby společnost rekonstrukci zámku zastavila. „V letošním roce jsme požádali o dvě dotace. O jednu Ministerstvo kultury ČR, druhou Kraj Vysočina. Podle mých informací byla dotace z ministerstva kultury schválena, nicméně na oficiální potvrzení ještě čekáme. Krajská dotace nám vyšla. Kraj nám věnuje na rekonstrukci zámku 250 tisíc korun,“ upřesnil Blažek a dodal, že dotace z ministerstva kultury by měla činit asi 200 tisíc korun.

Kromě státní a krajské dotace hodlá společnost Archatt letos z vlastních prostředků proinvestovat v Libici nad Doubravou zhruba dva miliony korun. Podle Blažka budou letos peníze poskytnuty na další etapu obnovy střešního pláště a krovu v minulosti značně zanedbané zámecké budovy. „Tím by měly být už kompletně zrekonstruovány stropy, zajistili jsme i odborný posudek mykologa. Hodláme pokračovat i na obnově více než desítky historických věžiček. Jakmile bude zrekonstruována nadstřešní rovina, hodláme se příští rok pustit do opravy střechy,“ popsal Blažek další postup prací.Střecha libického zámku je zatím pokryta plechem, který by měl být do budoucna vyměněn buď za originální břidlici nebo za její imitaci.Zhruba před měsícem se společnost Archatt rozhodla upravit alespoň částečně park kolem zámeckých budov.

Podle Blažka zatím nejde o velkou revitalizaci. Společnost Archatt se rozhodla provést prostřednictvím odborné firmy jen některé zásahy, spočívající v ošetření a statickém prořezání. „Důvodem byla i bezpečnost. „Některé stromy byly staré, nemocné, hrozily pádem. Hned vedle parku vede silnice, padlé stromy by mohly ohrozit i bezpečnost provozu. Původně jsme uvažovali o menší prořezávce, ale s ohledem na kvalitu dřevin zůstalo stát jen několik čtverečních metrů porostu,“ vysvětlil Blažek. Stromy, které zůstaly, jsou podle jeho názoru ošetřeny tak, že zhruba tři roky nebude třeba do jejich korun nijak zasahovat. S obnovou zámeckého parku a výsadbou nových stromů Archatt zatím nepočítá.Park bude jen průběžně udržován, stejně tak Archatt zatím nebude stavět kolem parku žádný, původně plánovaný plot nebo zeď. „S ohledem na finanční situaci se soustředíme výhradně na budovy zámku, pro kterou, až rekonstrukce skončí, budeme muset najít vhodné využití,“ zdůraznil Blažek. V plánuje je zatím teoreticky kulturní zařízení i welness centrum, budovy by měla být zčásti i přístupná veřejnosti. Objekt libického zámku je zajímavý, mohl by posloužit i k uměleckým výstavám.

Luxusní hotel v Herálci

Zcela jiný záměr uskutečňuje na druhé straně Havlíčkobrodska, v Herálci, slovenský investor. Dvěma sty miliony korun přeměnil tamní zámek, a to v průběhu dvou let, v luxusní pětihvězdičkový hotel. Získal i podporu Evropského fondu pro regionální rozvoj ROP Jihovýchod.„K rekonstrukci zámku jsme přistupovali velmi citlivě. Snažili jsme se zachovat kouzlo tohoto více než 400 letého sídla a vytvořit harmonii s nádhernou okolní přírodou Vysočiny. Vytvořili jsme tak podmínky pro ubytování, pracovní setkání, společenský život, aktivní odpočinek a relaxaci i pro ty nejnáročnější místní i zahraniční klienty,“ uvedla Alexandra Kasperová, majitelka zámku Chateau Herálec.

„Nejúžasnější na celé rekonstrukci bylo, jak jsme zámku postupně vraceli jeho původní, mimořádně velkorysou, dispozici. Všechny necitlivé zásahy z posledních desetiletí jsou již minulostí a to nejkrásnější a nejcennější z posledních čtyř století opět zazářilo. Všichni věříme, že jsme dali zámku šanci na důstojnou existenci do dalších století,“ zdůraznila Kasperová.Přestavba zámku na luxusní hotel byla realizována na základě projektu známého vysočinského architekta Jaroslava Huňáčka a v úzké spolupráci s orgánmi památkové péče. Dodavatelem byla společnost PSJ Jihlava.Chateau Herálec nabídne klientům exkluzivní ubytovací kapacity včetně královského a prezidentského apartmá, prostory pro společenská, konferenční a pracovní setkání, sportovní centrum s golfovým trenažérem, wellness a spa, restauraci, bar, archivní vinný sklep i Club Chateau Herálec s omezeným počtem členů. Hotel má k dispozici devět apartmá a 10 dvoulůžkových pokojů. Provoz zahájí 1. srpna.

Majitel chce zchátralou stavbu přeměnit na lákadlo pro turisty. Zabránit mu v tom může soud.

Libice nad Doubravou – Mezi oblíbené rodinné výlety by za pár let mohla patřit návštěva jediného novogotického zámku na Vysočině. Společnost Archatt chce zchátralý zámeček v Libici nad Doubravou nedaleko Chotěboře přeměnit v turistickou atrakci.Dopoledne hosté projdou krásně upraveným zámkem, v poledne si v zámecké kuchyni uvaří dle staré gastronomie něco k snědku, odpoledne stráví u koní v zámeckém hřebčíně nebo projížďkami v zámeckém parku.

A nebo také ne. Zda se rekonstrukce objektu podaří, totiž nezáleží jen na jeho novém vlastníkovi. Podstatnou měrou jeho záměry totiž ovlivní soudy. Brněnská společnost Archatt vytrhla obecnímu úřadu trn z paty, když zámek za necelého 2,5 milionu koupila. „Byli jsme moc rádi. Zámek si majitelé dlouhé roky přehazovali jeden na druhého, nikdo ale do něho neinvestoval, budovy chátraly,“ říká starosta Libice Václav Venhauer. Městysu se nakonec podařilo přilákat brněnské zájemce, s tehdejším majitelem z Ostravy vyjednal cenu a Archatt zámek koupil. „Bylo nám zámku líto. Sami jsme na jeho odkoupení a opravu neměli peníze, tak jsme našli vhodného zájemce a prodej zprostředkovali,“ říká starosta.

Archatt přišel se záměrem, který městysu naprosto vyhovoval. Zámek by společnost chtěla opravit a zpřístupnit veřejnosti. Hlavní atrakci by podle jednatele Petra Řehořky měla být původní zámecká kuchyň, kde by si jednou měsíčně mohli návštěvníci pod dohledem odborníků zkusit sami uvařit něco ze staré zámecké gastronomie.

Smělý plán ovšem dostal trhliny. „Domnělý věřitel jednoho z bývalých vlastníků zámku podal žalobu na určení vlastnictví. Chce, aby se zámek vrátil majiteli asi čtyři kola zpátky, ten mu splatil dluh,“ popsal Řehořka. Společnosti Archatt tak v krajním případě hrozí, že o zámek přijde. Spor nyní řeší už druhý soud. V prvním kole věřitel se žalobou neuspěl. Proti rozhodnutí se ale odvolal, rozhodovat bude soud vyšší instance. „Věříme, že i napodruhé soud žalobu neuzná. Máme ale zároveň trochu strach, že do konečného rozhodnutí na zámek uvalí plombu. Pak bychom s majetkem nemohli nikterak nakládat,“ řekl Petr Řehořka.
Společnost Archatt, hned jak zámek koupila, začala se stavebními úpravami. Ještě do konce roku bude dokončena obnova střechy, na kterou získala granty od ministerstva kultury i od kraje. Vzhledem k žalobě jsou ale další dotace ohroženy, společnost do zámku nechce dávat ani svoje peníze, aby o ně po konečném rozhodnutí náhodou nepřišla.

Obnova a zpřístupnění zámku bude podle Petra Řehořka stát kolem 30 milionů korun. Necelé 2,5 milionu už společnost dala za jeho koupi, stavební úpravy spolykají zhruba 28 milionů. Na dalších 10 se odhaduje rekonstrukce hospodářských budov, nádvoří a zámeckého parku. Poslední novogotická stavba na Vysočině Zámek v Libici nad Doubravou je pro společnost Archatt zajímavý především po historické stránce. „Jedná se o poslední čistě novogotickou stavbu na území kraje Vysočina,“ vysvětlil Řehořka. I když se nezachoval mobiliář, stavebně je cenný zejména interiér v prvním patře. Pro společnost je zároveň zámeček výhodný pro svou malou velikost a relativně nižší náklady na koupi a opravu.

Zámek byl vystavěn po roce 1709, kdy byl založen i přilehlý park. Původně byl postaven jako jednoduchá barokní stavba. V letech 1862 – 1864 byl zámek rozšířen o severní trakt s věží a zcela přestavěn v novogotickém stylu. Na panství Libice nad Doubravou se v průběhu staletí vystřídala celá řada majitelů. Z nejvýznačnějších to byla rodina Boleslavských z Rittersteinu, nebo Karel Gürtler z Kleebornu a od roku 1925 Jaroslav Hostan. Po roce 1990 objekt v restituci získali potomci posledního majitele, kteří jej okamžitě prodali. Zámek pak vystřídal několik majitelů.