„sekretárna“ (nedatováno)
Historie školních budov je bohatá. O době vzniku první školy však není mnoho známo. První škola stála prý u kostela již kolem roku 1700 po postavení fary. Ve staré školní kronice z roku 1856, založené učitelem Josefem Schwarzem, se dočteme: „…Kdy škola v Libici povstala udati se nemůže, poněvadž to předkové v pamětních knihách nezaznamenali. Dle obyvatel Libice byla škola v roce 1783 ve starém stavení, které se nazývalo „Sekretárna“(stávala mezi domy čp. 45 a 46, poblíž ÚM), poněvadž ale pro vzrůstající počet dítek velmi malé bylo, tehdejší Vrchnost jiné stavení za školu určila, která právě zase pro nastupující počet dítek velmi malé bylo…“.
Od roku 1807 byla zřízena nedělní čili opakovací škola, v ní byla vyučována mládež 12-15 letá v neděli a svátek od 13:30 do 14:30 hod., potom šla do kostela na požehnání a náboženství. Hoši byli odděleni od děvčat. Hochy vyučoval pomocník, dívky učitel. Počet žáků nedělní školy byl 141, z nichž sotva polovina, pilně sotva 1/3 žáků navštěvovala. V té době zdejší školu navštěvovali žáci z Libické Lhotky, Horních a Dolních Sokolovců, Bezděkova, Štěpánova, Hařilovy Lhotky, Kladrub, Lhůty, Lány, Suché, Hranic, Jeníkovce, Blatnice, Předboře, Slavíkova, Štikova, Sloupna, Horního a Dolního Vestce a Barovic. Celkem bylo přiškoleno k obci 20 dalších osad. V roce 1820 následkem císařsko-královské krajské komise byla v Malči zřízena filiální škola a vysokým guberniálním ustanovením potvrzena. Proto byly odškoleny obce: Hranice, Jeníkovec, Blatnice a Předboř.
Od roku 1820 učili zde učitel a pomocník, čili škola měla 2 třídy. Pomocník učil v 1. třídě. Vyučování náboženství v obou třídách obstarával kaplan pod dohledem faráře. V neděli vyučoval farář evangeliu. Zdejší škola podle nařízení musela vyučovat náboženství, čtení, počtům, krasopisu a pravopisu a také trochu zeměpisu o Čechách; dále potřebnému o pěstování ovocných stromů a o jedovatých rostlinách. V hudbě a zpěvu tolik, jak bylo úředně dovoleno. Kromě visitací byly prováděny podle předpisu měsíční a půlroční zkoušky. Následkem vysokého guberniálního potvrzení a vystavení filiální školy na Slavíkově na studeneckém panství byly od 1. ledna 1822 odškoleny od farní školy libické další vesnice: Sloupno, Štikov, Horní a Dolní Vestec, Barovice a Slavíkov.
Když byla „Sekretárna“ vrchností zabrána, přestěhovala se škola roku 1824 do vrchnostenského domku čp. 6. Stával vlevo od kostela v řadě s domkem čp. 33, vlevo při vchodu byly 2 místnosti pro učitele a vpravo učebna, později přistavěna druhá. Nejlépe o tom vypráví dochovaný zápis: „Pan Adam Neumann, doktor práv, správce libického panství, který se oženil s dcerou Johanou Rittersteinovou, v roce 1824 skrz stavbu nynější školu nechal rozšířiti a ještě II. klassu (třídu) zříditi. Tato ale sama škola, kde počet dětí nyní na 259 vystoupil, jest opět velmi malá, takže děti když v druhé třídě píší, polovice dětí ze stolic vystoupit musí. Taktéž učitel má jen s čeládkou jeden pokoj, žádný čeledník, žádný sklep na brambory, žádnou stodolu pro obilí, takže pro obilí mezi sedláky si stodolu najmouti a z ní sám platiti musí. Při staré škole byla malá zahrádka pro zeleninu, ale přistavováním školy byla zničena. Každý učitel jest povinen dítky štěpařství cvičit; poněvadž ale při škole libické žádná zahrádka se nevynachází, tedy musí učitel jen na vrbových proutkách dítky prakticky učit“. Proto byl ke škole přistavěn alespoň chlév pro krávu. V roce 1885 toto stavení vyhořelo, na jeho místě už nebylo nové postaveno a místo bylo zakoupeno na zahrádku k čp. 33.
Roku 1824 přiškoleny již jenom tyto obce: Libice, Libická Lhotka, Hůrka, Horní a Dolní Sokolovce, celkem se 136 školou povinných dětmi. Dále z panství Štěpánov obce: Štěpánov, Bezděkov, Hařilova Lhotka a Kladruby, celkem 72 dětí. Z panství Maleč obce Lány a Suchá se 48 dětmi. Celkem bylo 256 školou povinných dětí, z nich sotva polovina v drsném zimním čase řádně navštěvovala školu.
Protože dosavadní školní budova čp. 6 nevyhovovala, bylo žádáno o postavení nové školy. V roce 1844 byl do obce poslán královský krajský inženýr H. Valda, aby zde opatřil stavební místo, zhotovil plánek stavby školy a zařídil vše potřebné pro postavení školy. Ale zůstalo vše při starém, třebaže bylo schváleno stavební místo, zhotoven a schválen stavební plán a v zimě přivezen potřebný stavební materiál. Stavba školy se odkládala z roku na rok. V roce 1846 dala vrchnost udělat novou šindelovou střechu na škole a do učebny zakoupila nová kamna. Stavba školy nebyla uskutečněna z toho důvodu, že by libická vrchnost musela zaplatit 5 000 stříbrných vídeňské měny a studenecká a malečská vrchnost 3 000 stříbrných vídeňské měny. V září 1851 si zdejší školu v čp. 6 prohlédla komise stavebního ředitelství a uznala školní učebnu za nebezpečnou pro možnost zřícení. Z toho důvodu byly najmuty 2 místnosti mimo školu za roční nájem 46 zlatých. Aby však obec nemusela platit nájem, zařídil starosta, že se bude dále vyučovat v dosavadní školní budově. Kolem roku 1854 byla v čp. 43 najmuta na vyučování žáků světnice za roční nájem 75 kr. V listopadu 1857 nabídnuto obci odkoupení chalupy, čp. 11. Proto pozvána krajská komise, která uznala za nejvýhodnější místo pro stavbu školy parcelu čp. 11. Chalupu obec koupila i s poli za 401 zl. Ostatní pozemky patřící k čp. 11 byly prodány ve veřejné dražbě.
školní budova (1938)
V roce 1859 měla být licitace na stavbu nové školy. Avšak následkem vznesení rekursu (stížnost, odvolání) od urozeného Pána Benedikta Boleslavského, rytíře z Rittersteinu, proti stavbě nového sklepu, stavba školy byla zastavena. Rekurs byl ale zamítnut. V následujícím roce byl podán majitelem Libice Ritterstein znovu rekurs proti stavbě sklepa pro učitele. Ministerstvo jej opět zamítlo a nařídilo v roce 1861 vypsání licitace na stavbu školy v Libici. Chalupa čp. 11 byla rozbourána. Na jejím místě byl konečně 8. května 1862 položen základní kámen ke stavbě nové školy. 1. září 1864 byla nová školní budova dostavěna a přejímána. Nová škola byla pouze jednopatrová, v přízemí byl byt pro řídícího učitele a pro mladšího učitele. V 1. poschodí byly 2 třídy a kabinet. Záchody byly na dvoře.
Škola byla v roce 1874 rozšířena na trojtřídní. Třetí třída byla utvořena z bytu pomocníka v přízemí vpravo od vchodu. Aby se žáci naučili ošetřovat a pěstovat ovocné stromoví, dala obec škole zahrádku za domem kováře p. Ferbra, čp. 23. Třetina zahrady byla vysázena ovocnými stromky. Na školním dvorku byla v roce 1877 zřízena tělocvična. Postavena byla hrazda a bradla. Celý dvorek posypán říčním pískem. U školy byly záchody jen na dvorku, proto v tomto roce byly ke škole přistaveny záchody nákladem 300 zl. Začátkem roku 1879 podává obec žádost o stavbu čtyřtřídní školy, protože ve třech třídách je 438 žáků. Žádost opět protahoval a zdržoval velkostatek. Škola byla na čtyřtřídní rozšířena až v roce 1882. Ve škole byla I., III. a IV. třída. II. třída byla umístěna v čp. 29 za roční nájem 50 zlatých. Protože rokem 1883 končila doba nájmu místnosti pro školu v čp. 29 a tato místnost byla lékařem a inspektorem uznána za nevyhovující, byla pro IV. třídu najmuta místnost v čp. 14, který patřil Morici Tausigovi, za roční nájem 85 zlatých na dobu šesti let.
| Nejdéle působící učitelé v libické škole | ||
|---|---|---|
| Jméno | Počet let | |
| Josef Schwarz (jako pomocník učitele) |
24 let (+13 let) |
|
| František Sedlický | 34 let | |
| Zdeňka Čermáková | 33 let | |
| Ludmila Krátká | 33 let | |
| Václav Škraup | 30 let | |
| Bohumil Kopecký | 28 let | |
| Antonín Hejduk | 17 let | |
| Josef Ročeň | 16 let | |
| Alois Brtek | 13 let | |
| Josef Jirásek | 11 let | |
| Josef Tillmann | 11 let | |
| Anna Bartůňková | 10 let | |
| Jan Špaček | 10 let | |
| Josef Villim | 10 let | |
Na škole se v roce 1884 začalo vyučovat německému jazyku. Obecní výbor podal žádost na osvobození starších dětí od školní docházky v době od 1. května do 30 října. Tato úleva se vztahovala na děti starší 12 let, které měly dobrý prospěch. Méně pilné děti měly být také osvobozeny, ale musely 3x týdně do školy. Tyto úlevy trvaly až do roku 1905, kdy úplně zanikly. V prosinci 1885 byla upravena pro 5. třídu nová místnost u p. Františka Veselého, čp. 13, za roční nájem 70 zl. V roce 1889 hrozí úřady obci sekvestrací (úřední správa majetku) obecního majetku, nebude-li do 30. září podán návrh na rozšíření školní budovy. Obec namítala, že zatím nemůže školu rozšiřovat, protože měla velká vydání se stavbou silnice do Chotěboře. A tak 4. třída se dále učí v domě p. Františka Veselého, čp. 13, za roční nájem 70 zlatých, a 5. třída v domě p. Tausiga, čp. 14, za roční nájem 100 zlatých.
Obec žádala v roce 1890 o povolení 6. třídy a o rozšíření školní budovy. Veleslavná zemská školní rada však obojí zamítla. V roce 1891 bylo provedeno komisionální prohlédnutí školní budovy, za účelem jejího rozšíření. Slavná c. k. okresní školní rada nařídila místní školní radě, aby se do 1. června 1892 postarala o rozšíření školní budovy. 10. srpna 1892 rozhodla se na své schůzi místní školní rada rozšířit školní budovu přistavěním 2 patra. Inženýrem Červenkou z c. k. stavebního úřadu v Čáslavi byly zhotoveny plány. Bylo shledáno, že bude možno upravit 7 tříd a 4 kabinety. 12. června 1893 začala přístavba školní budovy rozbouráním záchodů a střechy. Přistavěno bylo druhé patro, upraveny dvě třídy v 1. poschodí na tři třídy a postaveny nové záchody od základů, včetně 2. poschodí. Po dobu přístavby bylo vyučováno střídavě v najmutých místnostech v domku, čp. 14, a v domku p. Františka Veselého, čp. 13, tak, že jeden den se učila 1. a 2. třída, druhý den zase 3., 4. a 5. třída. 21. října. 1893 po ukončené přestavbě byla školní budova vysvěcena p. farářem Antonínem Holubem a v pondělí 22. října počalo řádné vyučování. V prosinci podána žádost o rozšíření školy na šestitřídní se souhlasem všech přiškolených obcí. Všechny třídy tímto byly umístěny v jedné školní budově.
Školní dvůr byl v roce 1894 upraven na letní tělocvičnu tím způsobem, že jíl, vykopaný při stavbě školní studny, byl rozvezen po dvoře místy až 1 m vysokou vrstvou, na to navezeno kamení z Doubravky, zarovnáno škvárou z lihovaru a posypáno říčním pískem. Pořízeno nové tělocvičné nářadí: lešení, bradla, hrazda, stojany, můstek ke skoku a kladina. Kolem roku 1901 velmi poklesla školní docházka. Rodiče nechávali děti doma, místo aby je pravidelně posílaly do školy. Děti síťkovaly dlouho do noci, aby si touto prací vydělaly co nejvíce peněz. 1. září 1905 otevřena nová škola v Bezděkově. Tím došlo k odškolení dalších obcí: Bezděkov, Štěpánov a Hařilova Lhotka. Škole ubylo asi 100 dětí a tím i jedna třída. C. k. zemská školní rada v roce 1906 povolila, aby katastrální obec Lány, bez osady Suchá a čp. 11 v Lánech – na stráni, se odškolila od zdejší obce a aby si zřídila samostatnou jednotřídní školu v Lánech. Proti tomu místní školní rada v Libici ničeho nenamítala. V roce 1908 ale ministerstvo zrušilo rozhodnutí školní rady o zřízení školy v Lánech.
| Vývoj počtu žáků a tříd v libické škole | ||
|---|---|---|
| Rok | Počet tříd | Počet žáků |
| 1880 | 4 | 390 |
| 1890 | 5 | 432 |
| 1900 | 6 | 366 |
| 1910 | 5 | 302 |
| 1920 | 5 | 294 |
| 1930 | 4 | 196 |
| 1940 | 6 | 139 |
| 1950 | 2 | 66 |
| 1960 | 3 | 71 |
| 1970 | 2 | 39 |
| 1980 | 2 | 51 |
| 1990 | 2 | 51 |
| 2000 | 3 | 42 |
| 2010 | 2 | 32 |
V roce 1907 bylo na škole povoleno vyučování náboženství evangelickému. Pro školu byl v roce 1912 koupen zvonek za 36 K. Oznamoval se jím počátek a konec vyučovací hodiny. Sklep školní budovy býval plný vody a celá budova trpěla vlhkem. Na jaře 1915 tam bylo 65 cm vody. Aby se sklep mohl používat, bývalo tam děláno dosti nákladné lešení, které v několika letech vždy shnilo. Místní školní rada uznala závadu, ale bála se velkého nákladu. Předseda místní školní rady Václav Vltavský a řídící učitel František Sedlický zjistili, že není třeba kanál vésti do Bárovky, nýbrž že stačí kanál u Hrstků (čp. 14) přes silnici vedený k odvedení vody ze sklepa. Za 50 K byl zbudován tento kanál. Před školou byla postavena podezdívka zahrádky, kolem dřevěný plot.
V červnu 1917 musel být pro válečné účely odevzdán také školní mosazný zvonek, který byl zakoupen v roce 1912, mosazné a cínové kliky od školních oken a dveří. V důsledku válečných událostí se zhoršila školní docházka. Příčinou byla drahota obuvi a šatstva. Boty pro děti stály 30-70 K, metr látky asi 60 K. V tuhé zimě nemohly špatně oblečené děti chodit do školy. Pak to byl i nedostatek pracovních sil, protože skoro všichni muži byli již ve válce. Byly zde případy, že 12 letý chlapec dělal jako samostatný hospodář. Mezi dětmi řádily spalničky, spála a tyfus. Po skončené válce začali se vracet domů první občané. Mezi nimi se vrátil i učitel J. Tecl a začal zde znovu vyučovat. V roce 1920 byl pro školu zakoupen nový zvonek 3,6 kg těžký za 270 K.
V roce 1927 daroval zdejší rodák JUDr. Josef Březina, advokát a starosta v Blovicích u Plzně, škole 10 000 Kč s přáním, aby byla zřízena školní nadace. Z úroků budou počínaje rokem 1928 zakupovány pomůcky chudým a hodným dětem. V témže roce byly odškoleny Horní Sokolovce, protože již několik let děti chodily do Chotěboře. Od 1. října 1931 měla škola znovu pět tříd a na škole zavedena stravovací akce, kdy děti dostávaly čaj, kakao, kávu a polévky po dobu zimní. V roce 1935 byl do školy zaveden vodovod, pouze do přízemí za 2 600 Kč. Obecní zastupitelstvo zahájilo jednání s okresním úřadem o zřízení měšťanské školy v Libici. Okresní úřad v roce 1936 nevyhověl této žádosti, protože Libice patřila do újezdu měšťanské školy v Malči. Na školní budově byl v roce 1937 odstraněn nápis „Bohu, vlasti“, který byl umístěn v rámečku pod okny 2. poschodí. Nahrazen byl nápisem ŠKOLA z měděných písmen.
1. srpna 1939 byl zakoupen pro školu rádiový přijímač s 2 reproduktory a od 1. září vydával učitel Josef Ročeň lístky na potraviny. V roce 1940 měla škola 6 tříd. Pro nedostatek učeben musela mít každá třída jeden den v týdnu volno, aby se postupně v jednotlivých učebnách mohla vyučovat zbývající třída. 20. srpna 1940 byl ze školní budovy odstraněn nápis škola z měděných písmen a místo něj byla nade dveřmi umístěna tabulka s německým a českým nápisem VOLKSSCHULE – OBECNÁ ŠKOLA. 13. října 1941 byla v Libici otevřena lidová škola zemědělská, která měla 29 žáků. Správcem školy se stal učitel Karel Škácha. Škola připravovala žáky pro zemědělské povolání. Vyživovací a zásobovací agendu vedli od roku 1943 učitelé Josef Ročeň a Bohumil Šorm. Vydávali lístky na potraviny (maso, sádlo, mouku, cukr, chléb, cukroví, mléko, krupici, máslo, brambory), poukazy na obuv, prádlo a šatenky. V roce 1945 byla Lidové škole zemědělské přidělena obecní školka za domem čp. 23 na pokusné pole.
3. května 1946 byly odškoleny Kladruby ke škole bezděkovské. 10. prosince 1946 byla otevřena mateřská škola. První učitelkou byla Marie Kubátová z Jitkova. Byla umístěna v 1. poschodí školní budovy. 2. března 1948 byl do školy zaveden nový telefon za 1 500 Kčs. 1. července 1948 byla zrušena pro nedostatek žáků lidová škola zemědělská. Od 1. září 1954 přestali žáci z Dolních Sokolovců navštěvovat zdejší školu. Tím klesl počet obcí a osad na 5. Libice, Lib. Lhotka, Suchá, Lány a Lhůta z původních 20 v roce 1873. Koncem roku 1956 prošla škola generální opravou. Novou omítkou opatřeny dvě stěny: čelní a do náměstí. Z dotace bylo pořízeno 15 kovových lavic, 2 skříně, 2 stolky pro učitele, 4 kovové židle a listová tabule. V následujícím roce škola dostala z dotace 20 nových lavic a stůl pro učitele a tím byla vybavena novým nábytkem. Národní škola se od 1. ledna 1961 nazývá základní devítiletá škola – 1. až 5. ročník.
V roce 1928 založil Josef Tillmann Pamětní knihu obce.
V roce 1955 založil Alois Brtek Pamětní knihu divadelního spolku a v roce 1958 kroniku.
I v 70 letech pokračuje zvelebování obce. Zbouraná byla stará stodola za farou, terén byl urovnán a oplocen. Později zde bylo vybudováno pískoviště, řada průlezek, houpačky a domeček-sud. Po napojení na hlavní vodovod byla 1. června 1973 zahrada MŠ otevřena u příležitosti MDD. V následujícím roce byla dokončena dřevěná chata, vybudováno dopravní hřiště a vysázeny užitkové a okrasné keře. Za vydatné pomoci rodičů žáků základní školy byly o prázdninách 1979 prováděny v budově školy různé úpravy.
školní budova (2009)
1. září 1990 byla ve škole zřízena školní družina. V prvních letech byla umístěna v budově zámku, po jeho vrácení původním majitelům se přestěhovala v roce 1994 do bývalé klubovny mládeže za školou. V roce 1993 byla opravena budova školy včetně fasády, o rok později zahájila školní jídelna vyvařování pro veřejnost. Na Konci 90. let na škole fungoval taneční kurz, přírodovědecký kroužek, softball a sportovní hry. Škola také realizovala několik akcí pro veřejnost jako např.: stezka odvahy, orientační závod, pochod na Vestec, sázení lipové aleje, drakiáda, oslava Barborky, vánoční pásmo „Noc v Betlémě“ a jiné. V roce 2000 byla tělocvična v kulturním domě v Libici uznána za nevyhovující. Proto bylo vyjednáno používání tělocvičny ZŠ v Malči. V roce 2002 obec zrušila organizační složku: „Základní škola, mateřská škola a školní jídelna“ a zřídila nástupnickou příspěvkovou organizaci „Základní škola a Mateřská škola Libice nad Doubravou“. Školu navštěvují děti z Barovic, Kladrub, Libické Lhotky, Křemenice a Lhůty. Pro děti fungují zajímavé kroužky – hra na flétnu, kurz angličtiny, počítače, plastiková modelář, kurz dovedných rukou. Mateřská škola si v roce 2006 připomněla 60 let od svého založení. Oslavy začaly společenským odpoledním setkáním spojeným s prohlídkou celého zařízení a kulturním programem.
V letech 1946 až 2011 navštěvovalo MŠ asi 1800 dětí.
škola po rekonstrukci (2018)
Velkými změnami prošla budova základní školy v Libici nad Doubravou v letech 2017-2018. Budova rekonstrukci nutně potřebovala, interiér nevyhovoval, vytápění bylo zastaralé stejně jako dřevěné stropy.
Ze staré budovy školy zůstalo jen obvodové zdivo. V květnu 2017 se začala dělat přístavba, která se napojila na starou budovu. Změnilo se posazení jednotlivých tříd, mateřská škola byla v prvním patře a dole byla kuchyně a šatny. Teď je dole školka a šatna, v první patro patří základní škole a horní patro je školní družiny a v přístavbě se nachází kuchyň, jídelna a multifunkční sál.
Náklady na stavební akci přesáhly 36 milionů korun. Z toho 30 milionů činila dotace z Ministerstva školství, zbytek pokryl městys Libice z úvěru. Práce prováděla stavební firma ze Žďáru nad Sázavou. Práce byly trvaly do konce léta 2018. Po celou dobu rekonstrukce budovy se děti vzdělávaly v budově bývalého učiliště Štěpánov v sousední obci Bezděkov. Učiliště nechal pro potřeby základní školy upravit městys Libice nákladem asi 600 tisíc korun.
Harmonogram přestavby:
- Červen 2017 – vystěhování školy a přesun na Štěpánov – zahájení stavebních prací
- Červenec 2017 – červenec 2018 – rekonstrukce
- Červenec 2018 – srpen 2018 – dokončovací práce, úpravy okolí školy
- Srpen 2018 – stěhování do nové školy
- 1. září 2018 – slavnostní otevření školy
Autor: Bc. Vladimír Stehno
Zdroj: Kronika Libice nad Doubravou (1958); Pamětní kniha (1928); Školní kroniky