| NÁZVY SPOLKŮ AKTIVNÍCH V ROCE 1928. (Převzato z Pamětní knihy obce 1928)
|
|---|
- SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ
- DIVADELNÍ SPOLKY (celou historii najdete na: HISTORIE DIVADELNÍCH SPOLKŮ)
- ČTENÁŘSKÁ BESEDA, OSVĚTOVÁ BESEDA
- KAMPELIČKA
- OREL
- SPORTOVNÍ KLUB
- PIONÝRSKÁ ORGANIZACE
- TJ SOKOL
- SPOZ – SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŽITOSTI
- TJ SOKOL LIBICE NAD DOUBRAVOU
- MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ „BŘÍZA“ LIBICE NAD DOUBRAVOU (1992-do dnes)
DALŠÍ SPOLKY V OBCI
- ČSM – ČESKOSLOVENSKÝ SVAZ MLÁDEŽE (1946)
- SSM – SVAZ SOCIALISTICKÉ MLÁDEŽE
- VÝBOR ŽEN (1951)
- ČESKÝ SVAZ ŽEN (1971) – brigádnická činnost, akce pro děti a mládež, pořádání zájezdů na kulturní pořady atd. Zaměření: veřejně prospěšné, kulturní a společenské, sportovně–turistické.
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ (web: www.sdhlibicend.cz)
Hasičský sbor (1900)
Městys Libice nad Doubravou patří k nejstarším sídlům v podhůří Železných hor nad pravým břehem řeky Doubravy v okrese Havlíčkův Brod. Členská základna čítá 145 členů (69 můžů, 35 žen, 9 dorost a 32 dětí). Jednotka SDH je zařazena do kategorie JPO III.
Hasičské spolky byly nejdříve zakládány německé a potom i české, měly svou vlastní techniku, ale nechávaly si za každý zásah platit. Zakládání dobrovolných hasičských sborů podporovala jak šlechta, stejně tak jako bohatí lidé na vesnicích a ve městech. Ochrana jejich vlastního majetku tak přišla levněji.
V roce 1864, po vydání zákona o spolcích, byly nejdříve zakládány sbory ve městech, protože vybavení sboru technikou a samotný výcvik si vyžádaly velké náklady. V Libici byli průkopníky této organizace tehdejší starosta Jan Kliment, učitelé Antonín Štěpán a František Sedlický. Ti se postarali o založení sboru a prostřednictvím obce žádali zemský úřad, aby jim povolil vybrat 200 zlatých z distribučního fondu na zařízení hasičského sboru. Sbor byl založen 14. května 1883. Ustavující schůzi bylo přítomno 27 členů. Velitelem sboru byl zvolen učitel Antonín Štěpán, podvelitelem byl učitel František Sedlický. Zakládající členové museli také zaplatit 5 zlatých. Mezi ně patřily urozená baronka z Rittersteinu, Aurlie Bellot z velkostatku Štěpánov, urozený pán baron Dobřenský z Chotěboře, urozená paní Alfred Gasttle, obchodníci z Libice, správa cukrovaru Maleč, správa velkostatku Maleč.
Ještě téhož roku měl sbor příjem 400 zlatých, 75 krejcarů a zakoupil přílby, pásy, sekyry, látku na šaty, žebříky, provazy a bylo zřízeno cvičiště. V roce 1884 byl sbor přihlášen k hasičské župě v Německém Brodě (dnes Havlíčkův Brod). Členové se dělili na lezce, lezli po žebříku – velitelem byl nadlezec, dále na muže ke stříkačce. V roce 1888 byla koupena nová čtyřkolová stříkačka. 150 zlatých zaplatil zemský sbor, 50 zl. bylo z vlastní pokladny. Dne 22. září 1888 byla stříkačka posvěcena a druhý den proběhlo tříhodinové cvičení. Další novou stříkačku, tentokrát na pérech, si libičtí hasiči zakoupili v roce 1914. Padesátileté založení sboru bylo oslaveno v květnu roku 1933 sjezdem župy, kde byly předány čestné diplomy zasloužilým členům. V rámci oslav bylo uspořádáno veřejné cvičení se žebříky a oslavy uzavřel odpolední koncert.
Druhou světovou válku prožili hasiči v útlumu, a jejich aktivita rázem vzrostla po osvobození. Už 15. června 1945 se konalo veřejné cvičení na Čihadlech a večer byla v hospodě taneční zábava. Výtěžek šel na novou stříkačku, už motorovou, hadice zaplatila obec. Hasiči se přejmenovávají na požárníky a jsou v roce 1951 zařazeni do Národní fronty. Místo hasičského sboru byla v roce 1954 ustavena místní jednota Československého svazu požární ochrany.
Oslavy 75 let založení sboru se konaly 13. července 1958 v prostoru hřiště Pod skálou. Dopoledne proběhlo okresní kolo soutěže požárních družstev, poté následoval kulturní program, zakončený seskokem výsadkářů a cvičným útokem vojáků. V srpnu 1963 se konala oslava 80-ti letého výročí založení sboru v rámci obvodního kola soutěže požárních družstev.
Během dalších let byla pořízena nová stříkačka PS-12 a opatřena startérem. Původní PS 8 byla předána požárníkům do Lánů. V roce 1970 byla provedena přestavba karoserie Praga RN. Byly pořádány různé akce včetně tradičního plesu, pomlázkové zábavy a maškarního průvodu. V roce 1973 proběhly oslavy devadesáti let od založení sboru. Po položení věnců k památníku padlých, bylo šestnácti členům předáno čestné uznání a dvanácti členům byly předány věcné odměny. Večer byl ukončen besedou se zasloužilými členy sboru a taneční zábavou. V letech 1974-1975 shodou náhod došlo k navázání družby s Libicí nad Cidlinou. Družební styky začaly nejen kulturními akcemi, společnými zájezdy, ale byli to požárníci z Libice nad Cidlinou, kteří sboru pomohli získat cvičitele a stmelit mládež po delší nečinnosti. V roce 1977 má sbor 84 členů, z toho 17 žen. Po desetileté přestávce se podařilo ustavit za pomoci Miroslava Motla, Marie Motlové a Václava Chvojky 3 družstva mladých požárníků, která se zúčastnila hry Plamen. Dvěma družstvům byly zakoupeny stejnokroje. Další oslava tentokrát 95 let trvání sboru následuje 20. května 1978.
V následujících letech byla vzájemnými návštěvami prohlubována družba s obcí Libice nad Cidlinou a jejich hasičským sborem. Jednou z akcí bylo 3. března 1979 představení divadelního souboru z Libice nad Cidlinou v sále kulturního domu v Libici nad Doubravou. Po celý rok 1982 se členové požární jednotky připravovali na oslavy 100. výročí založení požárního sboru v obci, jehož výročí připadá na rok 1983. Dlouhou dobu předem a po celý rok byly shromažďovány materiály z historie i současnosti sboru a obce pro vydání sborníku k tomuto výročí. Sborník sestavil p. Václav Novotný.
V rámci družebních styků mezi obcemi Libice nad Doubravou a Libice nad Cidlinou a družby požárních sborů v obou obcích, se naši požárníci zúčastnili oslav 100 let trvání požárního sboru v Libici nad Cidlinou (1884 – 1984). Oslavy se konaly 23. června 1984 a po slavnostní veřejné schůzi se konala prohlídka Polabského muzea v Poděbradech, projížďka parníkem po Labi s hudbou a večer taneční zábava.
V květnu 1986 byla zahájena výstavba nové hasičské zbrojnice v Libici. Nejprve byl zbourán objekt „u Neuwirtů“, po vyčištění celého prostoru započala v následujících měsících samotná stavba, na které se nejvíce podíleli členové místního hasičského sboru. Slavnostní otevření nové hasičské zbrojnice proběhlo 19. května 1989. V roce 1995 byla zakoupena první hasičská cisterna Š 706. Dobrovolní hasiči také několikrát pomáhali při odstraňování škod po povodních nebo přívalových deštích, s čerpáním vody ze sklepů apod.
Dne 17. a 18. května 2003 proběhly oslavy 120. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů. Oslavy byly zahájeny okrskovou soutěží na cvičišti u rybníka, divákům poté byla předvedena ukázka činnosti HZS při likvidaci dopravní nehody, dále ukázka využití těžké moderní hasící techniky, kterou předvedli příslušníci armády ČR z Pelhřimova. V neděli byl položen věnec u pomníku padlých, pak následoval koncert a výstava historických fotografií na Pilnově statku.
Dne 5. února 2005 byla dobrovolnými hasiči obnovena tradice maškarní průvodu, který začínal v Libické Lhotce mezi sedmou a osmou hodinou ranní. Na dvě desítky maškar provádělo bujarý pochod pro obveselení a spokojenost místních občanů. U každého domu bylo připraveno občerstvení, kterým maškary nepohrdly.
V roce 2007 obec zakoupila starší hasičský automobil Tatra 815 s obsahem cisterny 8000 l. Toto vozidlo nahradilo zastaralou cisternu Š 760 s malou kapacitou dovážené vody. Obec vyčlenila z rozpočtu 600 000 Kč, ale cenu se podařilo snížit na 376 000 Kč. Za ušetřené peníze bylo vozidlo dovybaveno o motorovou pilu s příslušenstvím a plovoucí čerpadlo. Další potřebné úpravy na vozidle a stavební úpravy v hasičské zbrojnici si provedli členové SDH sami. Celkové náklady na koupi a úpravu vozidla přesáhli částku 500 000 Kč. Bývalé vozidlo Š 706 bylo prodáno obci Kozlov za odhadní cenu 60.000,- Kč. Cisterna byla slavnostně začleněna do výjezdu 27. září za účasti místopředsedy Senátu ČR Petra Pitharta, hejtmana Kraje Vysočina Miloše Vystrčila a ostatních významných představitelů HZS Kraje Vysočina. V tomto roce došlo k opětovnému oživení družby s SDH Libice nad Cidlinou.
17. – 18. května 2008 se konala oslava 125. výročí založení SDH Libice nad Doubravou. V sobotu proběhla okrsková soutěž žen a mužů. Program byl zakončen ukázkami profesionálních hasičů a hašení historickou a moderní technikou. Tečku za sobotním programem pak udělala nebývale silná bouřka s přívalovým deštěm a kroupami, po které museli hasiči do samého večera odklízet naplavené bláto z pole na silnici z Libice do Lhůty. V neděli 18. května pokračovali oslavy slavnostní mší svatou za všechny libické hasiče včetně žehnání historického praporu, který si nechali zhotovit na vlastní náklady, a to i za přítomnosti hejtmana kraje pana Miloše Vystrčila. Poté byl položen věnec k pomníku padlých v první světové válce a po zaznění státní hymny se průvod s mažoretkami a s hudbou přesunul do KD, kde program oslav pokračoval. Po dlouhé odmlce bylo opět založeno družstvo žen.
Během května 2009 se začalo s přípravou stavby pevné základny pro hasičské stříkačky v areálu u rybníka. Základna byla vytvořena ze zámkové dlažby a je odvodněna. Po dlouhých přípravách, zahrnující i úpravy terénu v areálu u rybníka, se 19. září 2009 podařilo uspořádat soutěž – prověrku výjezdových jednotek, známou pod názvem „Pohár IZS“ a „Pohár poslance parlamentu ČR“. Soutěže se zúčastnilo 41 soutěžních družstev, což byla v historii této soutěže druhá nejvyšší účast. Družstvo Libice obsadilo skvělé 10. místo.
SDH Libice patří k tradičním účastníkům požárních soutěží. Družstvy prošla celá řada významných členů, na jejich kontě jsou vítězství v soutěžích i ocenění činnosti celého sboru. Další nezastupitelnou roli má SDH ve společenském životě obce. Týká se jak kultury, tak i zvelebování životního prostředí. V 50. letech se hrálo ochotnické divadlo. Dnes SDH Libice pořádá např. masopustní průvod, hasičské plesy, pálení čarodějnic.
ČTENÁŘSKÁ BESEDA, OSVĚTOVÁ BESEDA
Čtenářská beseda byla založena v roce 1884. Zásluhu na jejím založení měli zámecký správce Josef Marvan, farář Antonín Holub, řídící učitel Josef Jirásek a starosta Josef Křivský. Členy byli většinou divadelní ochotníci. Svou spolkovou místnost měli v hostinci čp. 37, kde byla také spolková knihovna. Úkolem spolku bylo opatřovat a půjčovat členům knihy a časopisy. V roce 1896 měla beseda již 200 knih. Museli platit 1 zlatý 20 krejcarů ročního příspěvku. To se mnohým zdálo mnoho, a když přestali platit a chodit do schůzí, byli vyškrtnuti. To vedlo k poklesu počet členů na pouhých 11. Pro své členy Beseda odebírala „Přítel domoviny“, „Hospodářské noviny“ a „Humory“. Ze zápisů ze dne 25. listopadu 1899 se můžeme dočíst, že byla pravděpodobně založena veřejná obecní knihovna: „Jednomyslným usnesením stanoveno, že na lidovou knihovnu veřejnou dá Čtenářská beseda některé knihy, které příležitostně se vybéřou a účelu svému se odevzdají“. Za působení faráře Čeňka Jůzla oživila beseda činnost divadelního odboru a nacvičili nové hry. Na schůzi v roce 1903 bylo s ohledem na malý počet členů rozhodnuto změnit dosavadní název Čtenářská beseda na Hospodářsko-čtenářská beseda (úředně přejmenována 1905). Tím bylo umožněno zemědělcům stát se členy. V dalším roce vzrostl počet členů na 21 a v knihovně bylo 290 knih. Beseda také vlastnila skládací jeviště, které bylo uschováno na půdě hostince čp. 37. V roce 1905 bylo rozšířeno, opraveno a pojištěno na 500 K proti ohni. Při požáru v roce 1906 bohužel shořelo, postaveno nové bylo v následujícím roce z vyplacené pojistky. Změnou názvu se začal měnit i zájem spolku. Z členů Besedy se v roce 1906 utvořilo strojní družstvo, které si zakoupilo benzinový motorek na mlácení obilí. Do této doby se mlátilo obilí buď cepy, nebo mlátičkou, kterou poháněl žentour tažený potahem. Beseda měla 36 členů. Hospodářsko-čtenářská beseda pořádala i přednášky např. o včelařství, národohospodářství, melioracích atd. V roce 1909 objednala strojek na setí jetelového semena s trakařem a pro členy řepné semeno.
Na oslavu 25 letého výročí založení zakoupila za 500 K od firmy Ignác Neškudle červenobílý prapor zhotovený z těžkých grogénů; na jedné straně hospodářské náčiní, kříž a nápis Hospodářsko-čtenářská beseda v Libici, na druhé sv. Václav. Prapor byl vysvěcen na velké slavnosti 26. září 1909. Během první světové války zastavila beseda veškerou svou činnost. Po skončení války oživila činnost a zřídila okrašlovací odbor, který se měl starat o lepší vzhled obce. V roce 1921 beseda měla 32 členů, divadelní odbor 33 členů. Hospodářsko-čtenářská beseda darovala v roce 1928 jeviště Republikánskému dorostu s podmínkou, že je bude udržovat v pořádku. Bylo rozhodnuto, že prapor bude používán jen při oslavách a pohřbech členů. V roce 1935 čítala besední knihovna 365 svazků. Během druhé světové války byla Beseda, jako ostatní spolky, pravděpodobně rozpuštěna a nevykonávala tak žádnou činnost.
V roce 1945 byla utvořena místní Rada Osvětová. Předsedou se stal Josef Sekerka z Libice. MNV se v roce 1952 dožadoval stálé osvětové činnosti. Protože dosavadní Osvětová beseda nevyvíjela činnost, byla rozpuštěna a sestavena nová, jejímž správcem jmenován Oldřich Kopecký z Libice. Nová Osvětová beseda slíbila dát dohromady jeviště v kulturním domě a vyvíjet osvětovou činnost. Začala pořádat odpolední taneční zábavy zvané čaje, z jejichž výtěžku zakoupila mandolínu a brač. 27. srpna 1953 byla Osvětová beseda opět rozpuštěna a jmenována nová. MNV jmenoval správcem ředitele školy Aloise Brtka. Reorganizována byla znovu v roce 1955, správcem ponechán Alois Brtek. Beseda se začíná opět věnovat divadelní činnosti a nacvičila hru „Psohlavci“, která byla vybrána pro slavnostní otevření jeviště, které se konalo 18. prosince 1955. V následujících 8 letech beseda nacvičila a sehrála kolem 18 divadelních představení. Pořádala kurs divadelního líčení a zakoupila v roce 1956 nové kulisy: 2 pokoje s proměnami, 3 duby, 1 listnatý strom velký, 1 skupinku bříz, skupinu smrků, 2 domy, dvoudílné pozadí s domy, dvoudílné pozadí s horami, 2 zídky, dvojitou bránu a bílé okno, vše za 6 200 Kčs. Osvětová beseda se také zúčastnila několika soutěží divadelních souborů a pořádala i taneční zábavy. V srpnu 1965 byl přeložen ze zdejší školy do Chotěboře učitel Alois Brtek, který režíroval zdejší divadelní hry po dobu své 13. leté působnosti v Libici. A tímto končí divadelní činnost Osvětové besedy. Od 1. ledna 1979 přešlo kino v Libici n/D pod správu OB. Kino hrálo kolem 50 představení ročně, které shlédlo 1 800 diváků (1980). OB se dále věnuje pořádání tanečních zábav v sále kulturního domu. S koncem 80. let minulého století končí i činnost Osvětové besedy.
KAMPELIČKA
Zásluhou učitele Františka Sedlického byl v dubnu 1900 založen „Spořitelní a záložní spolek pro školní obec Libici“, krátce Kampelička nebo podle německého Reifeisenka. 34 členů, občanů obce, zvolili starostou Kampeličky učitele Františka Sedlického, pokladníkem faráře Čeňka Jůzla a předsedou dozorčí rady řídícího učitele Bohumila Kopeckého. Úřadování bylo zahájeno 1. června 1900. Kampelička úrokovala v roce 1901 vklady 4 %, výpůjčky 5 %. Kampelička se pomalu vzmáhala, a proto platila pokladníkovi odměnu 20 K. V roce 1903 měl již spolek 68 členů. Jeho příjem činil 45 060 K 32 h, vydání 44 507,19 K. Vklady činily 20 036,73 K, výpůjček bylo za 6 710 K. V roce 1905 měla již 77 členů. Rostl počet vkladatelů, ale bylo málo výpůjček. Proto nemohli úrokovat podíly, také pokladník a starosta pracovali zdarma. Místnost pro úřadování poskytl zdarma p. Václav Maška, čp. 7. Pro své členy koupila Kampelička uhlí a hnojiva.
S rokem 1906 měla Kampelička 79 966,90 K vkladů a 22 841,17 K výpůjček. V roce 1908 překročena hranice 100 členů. Spořitelní a záložní spolek postavil v roce 1909 za 1 200 K sušárnu ovoce na pozemku obecní školky za domem čp. 23. Ovoce se sušilo na lískách; na vaření povidel měli měděný kotel. V roce 1911 nechává postavit mostní váhu na náměstí za 1 577,49 K. Pokladník dostává odměnu již 200 K ročně. Na 1. válečnou půjčku v roce 1915 nebylo upsáno nic, na 2. půjčku 1 000 K a na 3. upsal spořitelní a záložní spolek 20 000 K. V roce 1916 byl novým starostou spolku zvolen farář J. Brukner. Ze 112 členů byly 3/4 na vojně. Lidé využili poklesu cen peněz a zaplatili mnoho dříve uzavřených výpůjček. Vklady se úrokovaly 3,5 %, zápůjčky 5 %. Novým starostou Kampelička byl v roce 1918 zvolen mlynář Antonín Němec. V roce 1919 měla Kampelička 324 320 Kč vkladů, na půjčku republice upsala 5 000 Kč a Rakouské válečné půjčky prodala za 6 652,91 Kč. V roce 1920 objednala pro členy vagon kuchyňské a dobytčí soli. Pokladník nebyl spokojen s roční odměnou 400 Kč, proto dál výpověď.
Od roku 1921 nejsou již v kronikách vedeny žádné záznamy o Kampeličce nebo Spořitelním a záložním spolku. Od 60. let minulého století bylo v obci jednatelství Státní spořitelny, které mělo 2 zaměstnance a úřadovalo se jednou týdně. Po roce 1990 vznikla v obci pobočka České státní spořitelny později České spořitelny, a.s. v čp. 113. V druhé polovině 90. let byla pobočka uzavřena.
OREL
V roce 1919 bylo v obci založeno Sdružení katolické mládeže, které se věnovalo divadelní činnosti. V roce 1922 bylo zrušeno a náhradou byl poté založen „Orel, tělocvičná jednota“. Pro ni byla upravena „Orlovna“ (tělocvična) z druhé poloviny farního chléva. Na farním dvoře bylo pořádáno I. veřejné cvičení za účasti 6 okolních jednot. Při něm hrála hudba p. Svobody z Chotěboře. Orel pořádal veřejné cvičení za účasti okolních jednot a dále se věnoval divadelní činnosti (viz. Divadelní spolky). V roce 1941 byla Tělocvičná jednota Orel rozpuštěna a majetek zabaven. Za 300 K se podařilo pro školu zakoupit tělocvičné nářadí Orla a za 100 K odkoupit jeviště, na kterém poté hrál hasičský sbor a Charita.
SPORTOVNÍ KLUB
První „Sportovní klub“ v Libici založil v roce 1936 Josef Sekerka a Jaroslav a Antonín Mudruňkové. Pořídili si obleky (dresy) a kopačky. Na schůzi obecního zastupitelstva dne 11. června 1936 bylo vyhověno žádosti SK Libice a propůjčena obecní pastviska u Doubravy, kde si zřídili hřiště. V roce 1940 Sportovní klub uskutečnil několik zápasů v kopané a také si bezplatně vypůjčil od Hospodářsko‐čtenářské besedy jeviště, které nečinně leželo na půdě hostince čp. 34‐35, aby mohl také hrát divadelní hry. Není ale známo, že klub nějakou hru sehrál. Pravděpodobně byl klub také během 2. světové války rozpuštěn, protože o něm nejsou další záznamy a zprávy.
PIONÝRSKÁ ORGANIZACE
Pionýrský organizace byla založena v září 1950 na zdejší škole. Vedoucími byly Jaroslava Pátková z Libické Lhotky a Marie Lacinová z Libice. Organizace vyvíjela svou činnost v různých podobách až do 90. let.
TJ SOKOL
V obci byla roku 1952 založena tělocvičná jednota Sokol, která zaměřila svou činnost na školní děti. Cvičitelkami byly Eliška Turková, čp. 107, a Vlasta Málková, čp. 2. Sokolu bylo dáno nářadí a míče po Orlu, jež byly uskladněny ve škole. Sokol však vyvíjel činnost jen krátkou dobu a zanikl.
V dubnu 1961 svolal MNV zástupce všech složek v obci a bylo rozhodnuto založit tělocvičnou jednotu Sokol. Na ustavující schůzi 2. května 1962 byl zvolen výbor: předseda Josef Čejka, jednatel Ladislav Pátek, hospodář Karel Culek, náčelnice Vlasta Dlouhá, náčelník Jan Nádvorník, propagační referent Jaroslav Záruba, zdravotnice Anna Císařová, matrikářka Hana Šimonová, členka výboru Božena Hanzalová, náhradník Václav Novotný, člen revizní komise Jaroslav Lédl. Okresní výbor Sokola dal do vínku 500 Kčs, Spartak Chotěboř daroval na cvičení koně a stůl. Začal tak pracovat oddíl chlapců a děvčat, jež vedly Anna Novotná a Jan Nádvorník. Pořádány byly také taneční zábavy. Tělocvičná jednota Sokol celkem pravidelně konala svá cvičení. V roce 1962 cvičily 2 oddíly žáků zdejší školy a 2 oddíly staršího dorostu. Protože se při některých srazech projevoval mezi cvičenci neklid, zabýval se tím také MNV, který uznal, že dosavadní vedení Sokola se nestaralo o způsob cvičení, což vedlo opět k umrtvení jeho činnosti.
Po devítileté přestávce byla v roce 1973 opět ustavena a obnovena činnost tělovýchovné jednoty Sokol. Bylo započato již se cvičením mladšího žactva a žen.
SPOZ – SBOR PRO OBČANSKÉ ZÁLEŽITOSTI
Na začátku roku 1974 byl založen Sbor pro občanské záležitosti (SPOZ), který měl 8 členů. Tento spolek pořádal např. vítání občánků, různé besedy s důchodci, oslavy MDŽ, blahopřání k životním jubileím, slavnostní rozloučení s žáky mateřské školy po ukončení docházky, vítání prvňáčků do školy, slavnostní slib pionýrů a předání vysvědčení žákům ZŠ.
TJ SOKOL LIBICE NAD DOUBRAVOU
(web: www.sokollibice.cz)
TJ Sokol Libice n/D byla založena 21. března 1986, jejím předsedou se stal Jaroslav Novotný st., jednatelem Karel Sysr st.. Činnost byla v letech 1991 – 1997 omezena, nebyl svoláván výbor ani členská schůze. Poté dochází k rozvoji organizace a nejvýraznějšího dosahuje zejména v posledních několika letech.
V současné době pod TJ Sokol aktivně působí fotbalisté, hokejisté, nohejbalisté a cyklisté. Také se stará o kulturní činnost, pořádá pouťové taneční zábavy, dříve i modelářské show, kde se scházelo mnoho modelářů z různých částí republiky. K vidění byly klasické větroně, letadélka poháněná spalovacím motorem či elektromotorkem. O založení fotbalového klubu se začalo přemýšlet koncem 90. let minulého století. Až v roce 2003 se povedlo dokončit fotbalové hřiště a tak v březnu téhož roku na valné hromadě TJ Sokol Libice n/D. bylo nejdříve schváleno založení fotbalového klubu a zároveň byl zvolen výbor fotbalového klubu. V květnu došlo k registraci na Ministerstvu vnitra a v červnu byla podána přihláška do soutěže mužů IV. třídy okres Havlíčkův Brod. V roce 2004 byl zhotoven projekt na výstavbu kabin. V roce 2005 byla vybudována zpevněná plocha k sezení a stání pro diváky, k občerstvení byl postaven kiosek s udírnou. Podél dlouhé strany hřiště za obytnými domy bylo vybudováno zábradlí. Až po odsouhlasení financování stavby kabin a zázemí pro fotbalové hřiště z obecního rozpočtu započala realizace stavby 4. května 2008 za účasti hráčů, fanoušků a dobrovolníků. Stavba, která je v majetku městysu, byla dokončena začátkem roku 2011 a předána k užívání.
Nohejbal je v Libici n/ D nejvíce spojován s tradičním pouťovým turnajem trojic, který se koná vždy první sobotu v září – o víkendu konání libické pouti. Pořádán je již od 90. let.
Tým hokejistů se již řadu sezón účastní amatérské ligy Chotěbořska, zvané též „BUNDESLIGA“.
MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ „BŘÍZA“ LIBICE NAD DOUBRAVOU (1992-do dnes)
Zdroj:
Kronika Libice nad Doubravou (1958)
Pamětní kniha (1928)