Úryvky z kronik obce končí s rokem 2007, ke kterému byla ukončena kronika obce z roku 1958. V současnosti je založena nová kronika, která obsahuje zápisy od roku 2008 (umístěna na úřadě městyse).
| 1801 | 1802 |
|---|---|
| 29. ledna 1801 v noci udělal se tak silný vítr, že hýbal farou. Okolo půlnoci srazil farní stodolu, v níž měl farář ještě mnoho obilí na mlácení; všechno pocuchal. Farář si dále naříká, že obilí nemohl převézti pod střechu pro vítr a nedostatek lidí, neb každý sobě dělal. Musel vše nechat pod nebem ve spadlé stodole. 31. ledna přišel déšť a mráz. Co vítr neodnesl, déšť vodou pokryl, a tak to mrzelo. | V r. 1802 daroval pan Scewald, sklářský mistr ze Sokolovců, zdejšímu kostelu skleněný lustr. Cena 30 stříbrných. V r. 1844 byl už rozbitý. |
| 1803 | 1805 |
| 6. 7. 1803 ve 3 hodiny odpoledne přehnala se nad Libicí smršť, která během 1 hodiny zničila úrodu na polích, vytloukla většinu oken v obci. Tráva na lukách byla zanesena bahnem, posekaná tráva byla odplavena. Následkem toho nastala v obci velká bída. | V r. 1805 v důsledku špatné sklizně loňské i předloňské nastal takový hlad, že houfy lidí obcházely vesnici a žebraly o potraviny. Tito ubožáci jedli z hladu jetel a různé trávy. |
| 1815 | 1819 |
| 13. ledna 1815 v 7 hodin večer vypukl oheň v panském pivovaře. Celá budova shořela. Byla asi dřevěná. Po tomto ohni byla asi postavena dnešní budova pivovaru. | 10. 7. 1819 byla vidět „hvězda s ocasem“ (podle starého zápisu) a pak prý začalo pršet. |
| 1821 | 1824 |
| 13. 5. 1821 zemřel v zámku vysoce urozený pán Benedikt Boleslavský, rytíř z Rittersteinu, majitel panství a patron kostela. Pochován je spolu se svou manželkou Barborou, která zemřela 6. 9. 1821, na zdejším hřbitově mezi kostelní čekárnou a oratoriem. | 23., 26. a 30 června 1824 přišla vždy „velká voda“, pobrala sena a zaplavila pole a louky, odnesla lávky a mosty. |
| 1827 | 1830 |
| 7. 3. 1827 přišla po poledni hrozná bouřka od Vestce a Bárovic. V Kladerubech hrozná voda přišla, z kopců svalila kameny a bláto nanesla na luka. Do Libice přišla též, zaplavila všechna luka od Kladerub, Suché a libické Morávky. U Libice potloukly kroupy během 1 hodiny obilí na 50 %. V červnu každý den třeba i 3 bouřky přišly, mnoho vody spadlo. Prudké deště odnášely sena a ornici. | V r. 1830 byla hrozná zima. Mrazy byly tak veliké, že ptáci mrzli. Sněhu napadlo velké množství. Závěje byly až nad chaloupky a stodoly. Nebylo možné vyjít ani z domu, ani dobytek ve chlévech dost zaopatřit. |
| 1834 a 1835 | 1840 |
| V r. 1834 a 1835 bylo opět divné počasí. Nejdříve bylo velké sucho. Studně, prameny a potoky úplně vyschly. Byla strašná nouze o vodu. Mlynáři museli od vrchnosti kupovat vodu z rybníků, aby mohli mlíti. Lidé chodili pro vodu do zámku. Do zdejších mlýnů vozili lidé obilí až od Brodu, Habrů a Čáslavě. Pak přišla tuhá zima. Mrazy byly silné, že ptáci mrzli. Na Štědrý večer a na Štěpána napadlo tolik sněhu, že lidé nemohli vyjít ven. Sníh potom padal celý týden. Byly hrozné závěje. Cesty od vesnice k vesnici nebyly. Pak zase hrozné mrazy. | V samotné Libici byl 81 dům, 575 obyvatel, z toho 14 izraelitů. Byl zde kostel, fara, škola vrchnostenská, zámek, pivovar, vinopalna, výroba drasla, dvůr, ovčárna, 2 hostince, pila, mlýn a papírna. Trhy byly slabé. Silnice nebyly, byly jen cesty. Nejbližší pošta byla v Německém Brodě. |
| 1843 | 1844 |
| V r. 1843 patřily k zdejší faře obce tytéž, které patří dosud. V kolatuře žilo 3 133 katolíků, 46 nekatolíků (vesměs na panství Maleč) a 67 židovského vyznání. Židé žili v Libici, Štěpánově, Lánech a Sokolovcích. | V r. 1844 začal farář Josef Preclík psát farní kroniku, která se nazývá „Memorabilia benefici Libicensis“. 9. 10. 1844 konala se ve zdejším kostele svatba Marty Josefy Ludeviky, slečny z Rittersteinu, sestry majitele panství, s Augustem Fridrichem Karlem, markýzem de Vasquez Second, rytmistrem 3. dragounského regimentu Jeho c. k. Výsosti korunního prince Františka Josefa. |
| 1845 | 1847 |
| V lednu 1845 oženil se v Praze v kostele sv. Jindřicha pan Benedikt Boleslavský, rytíř z Rittersteinu, majitel zdejšího panství a patron fary, kostela a školy, s Emilií, slečnou a tetou pana Jana Rittera z Eisensteinu, majitele panství Vrbice a dvora Filipova u Čáslavě. | Obec předplácela a odebírala podle pokladních záznamů zábavné a poučné časopisy (názvy neuvedeny) a půjčovala je občanům. Josef Petr byl posledním obecním rychtářem. |
| 1850 | 1851 |
| V r. 1850 musel vyhořet Kroměšín, protože v obecních účtech je vydání 25 troníků, které dostal doktor Pick za hojení Václava Křivského, který se v Kroměšíně v arestu popálil. | Na podzim roku 1851 dal baron Dobřenský z Chotěboře hledati kamenné uhlí v okolí Libice. K tomu dostal povolení horního úřadu v Kutné Hoře. Na mnoha místech byly otevřeny šachty. Když ale uhlí nebylo nalezeno, byly tyto šachty opuštěny a otevřena nová na farní zahradě, asi 20 kroků za stodolou. V hloubce 2 sáhů nalezena černá země, která nesla stopy kamenného uhlí. Když vrtákem, přivezeným z Prahy, v hloubce 17-20 sáhů nebylo nalezeno nic jiného než pískovcové skály, bylo od dalšího dolování upuštěno. |
| 1852 | 1853 |
| V r. 1852 byly učitelům a farářům vzaty některé naturálie, které dříve dostávali. Tak zdejšímu učiteli Václavu Škroupovi bylo vzato 13 měřic deputátního obilí a sud piva, což dostával od libické vrchnosti. Náhradou dostal od vrchnosti ročně 23 zlaté. | Dále jsou v obecních účtech placené výdaje: poštovní posel 4 zl, za prohlížení a mazání stříkačky 2 zl 12 kr., za střelný prach k Božímu tělu 1 zl 49 kr., za opravu mostů u Dubiny, u Lhotky a na Kamenném 9 zl 33 kr. Z uvedených zápisů je vidět, že již v r. 1853 měla obec stříkačku, ale dosud nebyl hasičský sbor. Kdy byla zakoupena, nelze zjistit. |
| 1854 | 1855 |
| 24. 4. 1854 v den sňatku císaře Františka Josefa I. po skončených slavných službách sázely nejmravnější dítky při slavné hudbě stromky od školního domu ke kostelu, tak zvanou císařskou alej. Stromky daroval Vysoce urozený Pán pan Benedikt Boleslavský, rytíř z Rittersteinu. | V r. 1855 dostávalo 12 chudých podporu 10 kr. měsíčně. Z chudinské pokladny bylo podle úředního nařízení odvedeno 300 zl na státní půjčku. Obec upsala na půjčku 35 zl z obecního majetku. |
| 1856 | 1857 |
| V r. 1856 stal se starostou obce Josef Culek z čp. 8 za roční služné 20 zl a kus pole. Opravena stříkačka, pořízeny košíky a lejty na vodu za 27 zl 48 kr. Na národní půjčku splaceny 132 zlaté z obecního majetku. | V r. 1857 byla částkou 175 zl 6 kr. doplacena národní půjčka na upsaných 400 stříbrných. V r. 1857 započato s psaním již třetí farní kroniky. |
| 1858 | 1859 |
| V r. 1858 dostala obec od slavného c. k. okresního úřadu v Chotěboři z okresního fondu 100 zl vystavění nového mostu u papírny. Most byl postaven nákladem 305 zl 38 kr. Když se Doubravka rozvodnila, musel být most hájen. | Za vybílení před visitací zaplaceno 50 kr. Za vyučování chudých dětí v létech 1857, 1858 a 1859 zaplaceno učiteli 147 zl. Velkostatkář z Rittersteinu zaplatil obci 271 zl 28 kr. Za ně provedeno rozšíření a zřízení silnice ke Štěpánovu a do Lhotky a Sokolovců. |
| 1860 | 1862 |
| V r. 1860 podává majitel Libice Ritterstein znovu rekurs (odvolání) proti stavbě sklepa pro učitele. Ministerstvo jej zamítlo a nařídilo v roce 1861 vypsání licitace na stavbu školy v Libici. Chalupa, čp. 11, byla rozbourána. | Dne 8. května byl ke stavbě nové školy v čís. 11. první základní kámen položen. Patron školy Ritterstein měl právo řemeslnické práce v nátuře obstarati. Sklep ve škole za zákonitý a potřebný u vysokých míst uznán byl. |
| 1864 | 1865 |
| Dne 1. září byla nová školní budova dostavěna a v neděli 4. září přijímána. Slavný průvod z kostela veden s hudbou ke škole, kde od Vysoce Důstojného Pána P. Karla Čermáka Vikáře Německobrodského svěcená a po svěcení slavná řeč držená byla. | 8. 9. 1865 v 10 1/2 dopoledne byl založen oheň ve stodole Jana Němce, čp. 10. Stodola úplně shořela. Od ní chytila a také shořela školní stodola s obilí a pící, čímž učitel utrpěl velikou škodu. Vyhořela i obecní pastouška, čp. 15, a nebyla již znovu postavena. Stála na zahradě dnešního čp. 14. |
| 1866 | 1868 |
| V r. 1866 přitáhli do Libice Prušáci. Stařičký obecní strážník Málek vyprávěl, že se lidé připravovali na útěk z domova. Sotva však vyběhli ze stavení s ranci na zádech, již tu byly pruské jízdní hlídky a za nimi hned pěchota. Bylo po útěku a také brzy po strachu, poněvadž si tu Prušáci počínali slušně a obyvatelstvu vše platili, ba i chudým trochu jídla dali. Za měsíc vraceli se klidně zpět. | 30. 5. 1868 byla dostavěna vyhořelá školní stodola. Byly postaveny 2 štíty, postranní příčné čelo a vrch za 335 zl. Stodola nebyla pojištěna. |
| 1869 | 1871 |
| V r. 1869 se poškodily věžní hodiny. Starosta Josef Záruba spolu s písařem J. Janovským, truhlářem, dali se spravit Hynku Zvolánkovi z Krucemburku (Křížová), prý bez obecního zastupitelstva. Proto obec odmítla zaplatit jejich opravu. | 1 libra hovězího masa stála 29 kr., 1 míra žita 4 zl, míra pšenice 6 zl, míra brambor 90 kr., sáh dříví 10 zl. |
| 1872 | 1873 |
| V r. 1872 krucemburský zámečník Hynek Zvolánek žaloval obec o zaplacení 40 zl za správu věžních hodin v r. 1869. Obec nechtěla zaplatit a označila jako dlužníky bývalého starostu J. Zárubu s tehdejším písařem J. Janovským. | V r. 1873 obec nabídla okresnímu výboru kámen z obecní skály. Hromádku za 30 kr. nebo sáh za 1 zl bez práce. 1 libra hovězího masa stála 30 kr., 1 míra žita 4 zl 30 kr, míra pšenice 6 zl 30 kr, míra brambor 1 zl 40 kr, sáh dříví 10 zl. |
| 1874 | 1875 |
| Mlynář a pilař z čp. 73 si stěžuje, že mu majitelé pozemků béřou z potoka vodu na zavlažování luk, takže ani mlíti nemůže. | Zima byla tuhá. Napadlo mnoho sněhu. Potoky a řeky se rozvodnily, že děti 2 měsíce nemohly navštěvovat školu. |
| 1876 | 1877 |
| Z 19. na 20. 5. byl silný mráz. Květy na stromech zmrzly a poškozeny vymetalé obilní klasy. 11. 6. krupobití potlouklo větším dílem úrodu. Stráně následkem lijáku byly potrhány a louky tak silně nánosem se zaplavily, že nebylo ani pomyšlení na sklizeň sena. Doubravka, Cerhovka a Bárovka vystoupily ze svých břehů, že cesty na všechny strany uzavřeny a rybník Pilka stržen jest. | Obecní rozpočet měl tyto položky: starostovi 100 zl, radnímu 20 zl, písaři 36 zl 50 kr, účetnímu 15 zl 50 kr, policajtovi 48 zl, kancelářské potřeby 10 zl, policejní bezpečnost 80 zl, oděv policajtovi 24 zl 85 kr, stavební správa 30 zl 80 kr, dobročinné dávky 60 zl, školné za chudé děti 79 zl 40 kr, různá vydání 100 zl, správa cest 45 zl 70 kr, rest za chudé 271 zl 60 kr, hasičské nářadí 80 zl, celkem vydání 1002 zl 35 kr. Schodek se uhradí přirážkami k dani pozemkové, domovní, živnostenské a z příjmů. |
| 1878 | 1879 |
| 25. 4. koupila obec, čp. 9, se stodolou, kůlnou a zahradou za 1900 zlatých. Aby měla peníze na zaplacení, prodala F. L. Riegrovi, majiteli Malče, za 1 300 zl obecní pozemky u Hradiště, les Dubina na Vinici a pole, která byla na hoře na kopci. | 23. 4. začala oslava stříbrné svatby Jejich Veličenstev Františka Josefa I. a Alžběty. Večer bylo zvoněním všech zvonů a střelbou z moždířů oznámeno, že slavnost začíná. Jako bleskem byly všechny domy velice osvětleny, načež se pochodňový průvod při hraní hymny v obecním domě, čp. 9, sestavoval. |
| 1880 | 1881 |
| Žádost obce z r. 1879 o stavbu čtyřtřídní školy protahoval a zdržoval opět velkostatek. Podobně tomu bylo v létech 1858-1862. Velkostatek jako největší poplatník měl rozhodující právo, tak zvané virilní. Velkostatek měl 146 ha polí, 36,5 ha luk, 283,25 ha lesa, 5,5 ha pastvin. Se zastavěnou plochou, dvorem a parkem činila celková jeho výměra 478,5624 ha. | Výroční trhy, které byly povoleny dekretem císaře Františka II. z r. 1795, pomalu zanikaly. Proto 22. ledna usneslo se obecní zastupitelstvo porazit obecní topol a rozřezat jej na prkna pro jarmareční boudy. Dále bylo rozhodnuto půjčovati je šest let zdarma trhovcům. Uloženy budou v obecní kůlně. A tak 1. července konal se opět obnovený trh. Přes špatné počasí sešlo se na trhu 256 kusů dobytka; prodaných byly 62 kusy. Pan Karel Černý, starý z pivovaru, věnoval 1 hl piva (zápis neříká komu). Největší zásluhu o obnovení trhů mají starosta Jan Kliment a řezník Jan Novotný z čp. 10, kteří za tím účelem jeli až do Prahy. |
| 1882 | 1883 |
| Škola byla rozšířena na čtyřtřídní. Ve škole byla I., III. a IV. třída. II. třída byla umístěna v čp. 29 za roční nájem 50 zlatých. Škola měla 428 žáků, z nichž 72 navštěvovali nedbale školu. | 20. června zůstane veškerým obyvatelům dlouho v paměti. Asi týden před tímto dnem pršelo. Následkem toho rozvodnily se všechny potoky a řeka Doubravka vystoupila ze svých břehů a zaplavila všechny louky a pole kolem ní se nacházející. Téhož dne asi ve 1/4 12 v noci přibylo v řece Doubravce tak velké množství vody, že panská zahrada, zvaná Bažantnice, celá pod vodou se nacházela, plot u zahrady stržen a vodou odnesen; půda zahradní s veškerou zeleninou byla vymleta a odnesena. Po rozvodněné řece plavaly klády dříví, docela i kusy střech, které voda na svém hořejším toku strhala a odnesla. K dovršení zkázy se ještě protrhla hráz rybníku u Bílku, čímž voda v Doubravce ještě více vystoupila. Tato voda přinesla s sebou i skácené stromy. V Mariánském údolí na Valše, kde se Doubravka zatáčí, stála pod strání brusírna skla, která patřila p. Pešoutovi. Zde voda vystoupila nejvýše. Přinesené klády narážely s neobvyklou sílou na toto jednoposchoďové stavení, až vyrazily několik kamenů z rohu budovy. Zkázu už dodělala voda. Vhrkla do domu a během krátké doby zničila celý dům. Části domu a nábytek byly odneseny Doubravkou až k Libici, kde byly lidmi vytaženy z vody. Obyvatelé brusírny sotva zachránili holé životy. Louky u řeky, než se právě měly začít sekat, byly blátem, pískem a kamením zaneseny, z polí odnesena ornice. Most k Sokolovcům byl odnesen. Čtrnáct dní nemohli přicházeti do školy žáci z Bezděkova, Sokolovců a Lib. Lhotky. |
| 1884 | 1885 |
| Libice a Bezděkov společně postavily most přes Cerhovku na cestě do Sokolovců. Společně jej stavěly, protože leží na rozhraní obou katastrů. Most je dřevěný. Usnesena byla oprava ulice Chrudimské (od školy ke Lhůtě), kostelní (asi z náměstí k faře) a náměstí. Na opravu budou přispívat všichni poplatníci daní. Nádenické práce za den 30 krejcarů, pár koní 2 zlaté 50 krejcarů. |
Obecní zastupitelstvo spolu s kontribučenským výborem se usneslo, aby uvolněný kapitál 355 zlatých z kontribučenského fondu se rozdělil: 220 zlatých na zařízení hasičského sboru, 15 zlatých na zakoupení trokaru (přístroj na proražení nadmutého dobytčete), 70 zlatých na osvětlení náměstí, 50 zlatých na hasičské nářadí pro Libickou Lhotku a Sokolovce, 5 zlatých ve prospěch hasičského sboru v Libici. |
| 1886 | 1887 |
| V obci působila porodní babička. Obec jí připlácela k dosavadnímu příspěvku 6 zlatých ještě 14 zlatých na byt. Obec vypsala konkurs na postavení umrlčí komory. | Obecní zastupitelstvo osvobodilo 64 dětí od placení školného. Dalo přeměřit obecní pozemky, opraven obecní dům, opraveny cesty ke kříži a za kovárnou. Obecnímu hajnému bylo od 15. května placeno za hlídání 40 krejcarů denně. Postavena umrlčí komora. |
| 1888 | 1889 |
| Hasičský sbor se uchází o novou čtyřkolovou stříkačku. Na její zakoupení dostal sbor od veleslavného zemského výboru 150 zlatých a z vlastních prostředků dává 50 zlatých. Starosta přislíbil a skutečně nová stříkačka byla koupena. Proto sbor vyslovil dík k rukám starosty. | Úřady hrozí obci sekvestrací obecního majetku, nebude-li do 30. září podán návrh na rozšíření školní budovy. Obec namítá, že zatím nemůže školu rozšiřovat, protože měla velká vydání se stavbou silnice do Chotěboře. A tak 4. třída se dále učí v domě p. Františka Veselého, čp. 13, za roční nájem 70 zlatých, a 5. třída v domě p. Tausiga, čp. 14, za roční nájem 100 zlatých. |
| 1890 | 1891 |
| 31. prosince konalo se sčítání lidu. Libice měla 88 domů, 654 obyvatel, 20 koní, 248 hovězího, 15 úlů. Libická Lhotka měla 29 domů, 185 obyvatel, 2 koně, 91 hovězího, 13 včelstev. Horní Sokolovec 7 domů, 49 obyvatel, žádné koně, 25 hovězího, 8 včelstev. Dolní Sokolovec 20 domů, 197 obyvatel, 2 koně, 28 hovězího, žádné včelstvo. Celkem 154 domy, 1 085 obyvatel, 24 koně, 392 hovězího, 26 včelstev. | Obecní zastupitelstvo vyhovělo žádosti hasičského sboru a ponechalo obecní stodolu u čp. 9 výhradně pro hasičské náčiní a zařadilo do obecního rozpočtu 25 zlatých pro sbor. Obec pronajala za roční nájem 50 krejcarů J. Klimentovi louži pod pivovarem, aby v ní mohl pěstovat ryby. |
| 1892 | 1893 |
| 10. 8. rozhodla se na své schůzi místní školní rada rozšířit školní budovu přistavěním 2 patra. Správce školy zplnomocněn místní školní radou, aby jejím jménem vyjednal s p. inženýrem Červenkou z c. k. stavebního úřadu v Čáslavi zhotovení plánů. Jmenovaný slíbil je zhotovit do 15. 11. 1892. Z toho důvodu přijel 1. 9. do Libice, aby budovu přeměřil a seznámil se s místními podmínkami. Prohlídkou shledal, že bude možno v budově upravit 7 tříd a 4 kabinety. Do kabinetu v 1. poschodí byla pořízena zasklená skříň. Odbývání trhů v Libici se úředně zakazuje. Trhy na dobytek konaly se na „tržišti“, které bylo v ulici z náměstí na silnici k Štěpánovu. Tomu místu se také říká Shániště. | Hasičský sbor sestavil první rozpočet sboru na r. 1893: oprava obleků 12 zlatých, lucerna 5 zlatých, 3 smyčky 4 zlaté 50 krejcarů, přístroj do kouře 8 zlatých, oprava řemení 1 zlatý, 3 berlové stříkačky 45 zlatých, píku pro náčelníka 5 zlatých, dvoukolku 500 zlatých, vůz pro nářadí a mužstvo 300 zlatých, celkem 1 380 zlatých 50 krejcarů. |
| 1894 | 1895 |
| Školní dvůr byl upraven na letní tělocvičnu tím způsobem, že jíl, vykopaný při stavbě školní studny, byl rozvezen po dvoře místy až ½ m vysokou vrstvou, na to navezeno kamení z Doubravky, zarovnáno škvárou z lihovaru a posypáno říčním pískem. Pořízeno nové tělocvičné nářadí: lešení, bradla, hrazda, stojany, můstek ke skoku a kladina. | Čtenářská beseda vlastní již knihy. Zakoupila na ně za 10 zlatých starší skříň od p. Smrčky, který byl jejím knihovníkem. 7. září zapomněla Libice slavit 100. výročí povýšení na městys. Aby se omezily noční toulky a křiky opilých občanů, pomohou střídavě členové obecního výboru se strážníkem zjednati pořádek. |
| 1896 | 1897 |
| Čtenářská beseda daruje škole 7 zlatých pro chudé žáky. Beseda konala své schůze v dolním hostinci, čp. 37. Měla již asi 200 knih, které půjčovala svým členům. Museli platit 1 zlatý 20 krejcarů ročního příspěvku. Mnohým se to zdálo mnoho. Když přestali platit a chodit do schůzí, byli vyškrtnuti. Tak se stalo, že v r. 1896 klesl počet členů na pouhých 11. | Tento rok na jaře byl pro hospodáře velmi slibný, protože byla krásná úroda. Kolem 25. 7. posekána žita. Pak se rozpršelo a pršelo až do 10. 8. Žita vzrostla a voda způsobila další škody. Doubravka vystoupila z břehů a zatopila okolní pozemky. 31. 7. dostoupila výšky okresní silnice a podemlela nový most přes Doubravku. Na libické straně se zřítil. Proto musel být zřízen most prozatímní. |
| 1898 | 1899 |
| 3. 5. vypukl v 1 hodinu požár v Předboři. Předboř vypadala jako Moře plamenů. Sršícími jiskrami a žárem hořících stavení projel náš sbor na druhý konec obce k vodě. Zachránil stodolu, stoh a dříví u lihovaru. Když správce lihovaru oznámil, že ve skladišti má asi 300 věder lihu, odhodlal se sbor k nebezpečné akci, která se mu špatně podařila. Skladiště bylo ohroženo plameny a bylo nebezpečí výbuchu lihu. Sbor se vrátil až k 6. hodině ráno. | V tomto roce byla asi založena veřejná obecní knihovna. Dokazuje to zápis o schůzi Čtenářské besedy z 25. 11. 1899, z něhož cituji potřebnou větu: „Jednomyslným usnesením stanoveno, že na lidovou knihovnu veřejnou dá Čtenářská beseda některé knihy, které příležitostně se vybéřou a účelu svému se odevzdají.“ Kdo a kde zřídil veřejnou knihovnu, nezjistil jsem. Mezi lidmi začíná se rozmáhati síťkování (říkají necování podle německého názvu). Vyráběli síťky na vlasy. Práci tu konají většinou děti od 10 let, protože mají drobnější prstíky. Nejvíce síťkují děvčata. Nemírným síťkováním kazí si však zdraví a zrak a pozbývají chuti k domácí a polní práci. |
| 1900 | 1901 |
| Zásluhou učitele Františka Sedlického založen byl v dubnu „Spořitelní a záložní spolek pro školní obec Libici“, krátce zvaný Kampelička nebo podle německého Reifeisenka. Za členy přistoupili 34 občané, kteří zvolili starostou Kampeličky Františka Sedlického, pokladníkem faráře Čeňka Jůzla a předsedou dozorčí rady řídícího učitele Bohumila Kopeckého. | Velmi poklesla školní docházka. Rodiče nechávali děti doma, místo aby je pravidelně posílaly do školy. Děti síťkovaly dlouho do noci, aby si touto prací vydělaly co nejvíce peněz. Mládež pak nejen tělesně, ale i duševně krněla. |
| 1902 | 1903 |
| 9. 4. navštívil obec nejdůstojnější pan biskup Jan Eduard Brynych. Postavena slavobrána, objednána hudba z Chotěboře a 4 kg střelného prachu na střílení z moždířů. Hasiči dostali za vítání biskupa od zdejšího p. faráře 1 ½ hl piva. | Obec povolila stavbu domku, čp. 47, p. Josefu Břízovi. Zde stávala sekretárna, v níž byla první škola v Libici. Jmenovaný asi sekretárnu rozboural. Zamítnuta žádost o povolení třetího výčepu vína p. Novotnému v čp. 10. Z obce byla vypovězena A. Fantová pro nedovolený poměr. Na sirotka platí obec měsíčně 5 korun a na šaty příspěvek ročně 4 K. |
| 1904 | 1905 |
| K návrhu faráře Č. Jůzla byly poraženy a prodány 3 lípy u vchodu do kostela. Byly staré asi 400 roků. Největší z nich přesahovala kostelní věž asi o 1 m. Mimo kládu kmene, která měla obsah 2 m3, bylo z ní postaveno 12 m3 štěpinového dříví na palivo. Všechny 3 lípy byly prodány za nepatrnou cenu 15 K, z toho důvodu, protože v podmínkách prodeje se kupující zavázal hraditi škody kácením způsobení. Návrh na skácení učiněn z obavy před možností vyvracení lip větrem a poškození kostela. Poražené lípy byly však zdravé. Bylo-li udané stáří 400 let správné, lze usuzovat, že byly vsazeny na památku postavení kostelní věže nebo dostavění kostela. Tato doba odpovídala by i pověsti zachované mezi lidem, že kostelní věž byla postavena z materiálu rozbořeného hradu Sokolova. Trámy ve věži nesou stopy, že dříve byly použity k jinému účelu. Podle obou těchto dokladů byla by kostelní věž nebo kostel dostavěn někdy kolem roku 1500, tedy po zániku hradu Sokolova. | 1. 9. otevřena nová škola v Bezděkově. Tím byly zdejší školy odškoleny další obce: Bezděkov, Štěpánov a Hařilova Lhotka. Tím klesl počet přiškolených obcí z původních 20 v r. 1783 na pouhých 7. Škole ubylo dalších asi 100 dětí a tím i jedna třída. Na škole zůstalo jen 5 tříd se 350 žáky. |
| 1906 | 1907 |
| Obecní zastupitelstvo usiluje o obnovu trhů v Libici bez zvláštního tržiště. O pouti 2. září vypukl oheň ve stodole p. Františka Klimenta, čp. 43, který se rozšířil na obytné stavení jeho, na domek pí. Němcové, na stodolu a hostinec p. Neuwirtha a na jednopatrový domek p. Teplého, čp. 36. Požár začal v 9 hodin dopoledne. Služby boží byly přerušeny. Všichni spěchali k ohni, ale nemohli zabránit šíření ohně, protože nebylo dostatek vody a východní vítr přenášel oheň dál. Sebemenší množství vody bylo by snad zachránilo obytné stavení p. Klimenta a tím i ostatní. Původcem ohně byly komediantovy děti. Buď hraním se zápalkami, nebo kouřením zavinily, že chytila okolní sláma, a nejen kolna, ale i zásoby sklizeného obilí v okamžiku vzplanuly a způsobily takovou škodu. Pojištěna byla jen obytná stavení a ještě jen na malé částky. Při hašení byli 3 hasiči: P. Stehno, J. Záruba a Fr. Gron mladší vážně zraněni. Na půdě hostince, čp. 37, shořelo také besední jeviště. |
2. 7. přihnal se večer o ½ 6 od Chotěboře tak černý mrak, že v bytech nastala úplná tma. Rychle zmizel; ale za ním se přihnal šedý mrak, z kterého se sypaly kusy ledu až 5 dkg těžké, velké jak slepičí vejce, které rozbíjely vše: lepenkové střechy, okna, stromy a osení. Ve škole bylo rozbito 68 tabulek skla. Mladé stromky potlučeny, růže zpřeráženy, květiny a zelenina rozbity a do země zatlučeny. Škoda na polích byla veliká. Nejvíce byly postiženy pozemky od Samoty k Suché, u potoka Bárovky. Pozemky u Lhotky a za Čihadly byly uchráněny pohromy. Nikdo nebyl pojištěn proti krupobití. |
| 1908 | 1909 |
| Baron Kleeborn daroval hasičskému sboru čtyřkolový stroj a 100 K na opravy nářadí. Proto byl jmenován čestným členem sboru. Kampelička má už 100 členů. Do zdejší obec byl postaven první telefon. |
Obecním strážníkem jmenován Rudolf Zborník. Obecní zastupitelstvo zamítlo volbu místního zastupitelstva. Souhlasí s částkou 60 h, kterou bude vybírat c. k. pošta za dopravu osob z Libice do Chotěboře. Žádost o zřízení četnické stanice v Libici nebyla vyřízena pro nedostatek četnictva. Okresní hejtmanství upozorňuje obecní zastupitelstvo, že ztratí nárok na subvenci, nezačne-li stavět vodovod. Proto usneseno začít se stavbou v r. 1910. |
| 1910 | 1911 |
| Obecní zastupitelstvo souhlasí, aby ve zdejší obci bylo sídlo kominického obvodu. Jmenuje Rudolfa Zborníka definitivním strážníkem s ročním platem 100 K. Vodovod se nestaví pro odpor p. barona. Opravena střecha na obecní studni, pěšina od mostu k lihovaru, cesta ke Lhotce. Zrušeno místo obecního hajného. | Hasičský sbor zasáhl 9. 6. u ohně ve Vísce, 7. 7. v Chotěboři a 19. 7. a 30. 8. ve Lhotkách u Malče. Zemřel Viktor, baron z Kleebornu, otec zdejšího majitele panství. Byl převezen a pochován na Filipově u Čáslavi. |
| 1912 | 1913 |
| Hasičský sbor koupil za 100 K hadice. Marně usiloval o ustavení hasičského dorostenského družstva. Pro školu byl koupen zvonek za 36 K. Oznamoval se jím počátek a konec vyučovací hodiny. |
Pan baron zakoupil pro kostel nové varhany za 3 000 K. |
| 1914 | 1915 |
| Hasičský sbor jel 26. 2. v noci k požáru Branžovského dvora, 19. 4. k hořící pasece u Boroviny, 26. 4. k ohni na Štikově. Stará stříkačka z r. 1888 prodána do Kladerub za 505 K. 16. 6. koupena nová stříkačka na pérách za 2 350 K. Nová stříkačka zkoušena 26. 7., v den, kdy byla vyhlášena mobilizace. | Obecní zastupitelstvo prodává lidem loni koupené brambory se ziskem 166,20 K. Opět kupuje 100 q bramborů pro příští rok. Obec chce darovat obecní pozemky na stavbu silnice k Sokolovcům, ale nechce nésti 20 % nákladu na stavbu. Spoří peníze na stavbu obecního domu. Na 3. válečnou půjčku dává 900 K z majetku ústavu chudých. Nastává drahota. Boty perka stojí 27,60 K, brambory 30 h, hovězí maso 3,90 K, vepřové 5 K, pivo 40 h, chléb 48 h, mouka pšeničná 1,20 K. 15. 8. prý nebyla vůbec mouka ke koupi. |
| 1916 | 1917 |
| Občané upsali 56 450 K při 4. a 75 000 K při 5. válečné půjčce. Pan baron Kleeborn upsal 50 000 K. Ceny potravin a ostatních potřeb stoupají: vejce stojí 20-24 haléře, správa bot 25 K, koza 120 K, podsvinče 70-80 K. Za pár volů prý se utrží tolik, kolik dříve stála usedlost s 15-20 mírami pozemků s inventářem. Lidé bez polí dostávali poukázky na potraviny. Říkalo se jim: chlebenky, cukřenky a kávenky. Drahota stoupala, peníze ztrácely na ceně. Vzrůstal výměnný obchod. |
V důsledku válečných událostí zhoršila se i školní docházka. Příčinou byla drahota obuvi a šatstva. Boty pro děti stály 30-70 korun, metr látky asi 60 K. V tuhé zimě nemohly špatně oblečené děti chodit do školy. Pak to byl i nedostatek pracovních sil, protože skoro všichni muži byli již ve válce. Byly zde případy, že 12 letý chlapec dělal jako samostatný hospodář. Mezi dětmi řádily spalničky, spála a tyfus. |
| 1918 | 1919 |
| 28. října přišla do obce zpráva o samostatnosti a vyhlášení Československé republiky. V radostném zápalu byly 29. října vyvěšeny po celé obci prapory a svinuty až 5. listopadu. V neděli 3. listopadu pořádána na oslavu veřejná slavnost, jíž se zúčastnili všichni obyvatelé. Ve středu 19. 6. o ½ 11 v noci rozlehla se ve škole ohromná rána. Byla slyšet v celém okolí. Byl to výbuch prachárny ve Vratislavi v Německu. |
Obecní zastupitelstvo dává 700 Kč, utržených za topoly skácené u silnice k Malči, okrašlovacímu spolku s podmínkou schválení jejich použití předem. Zamítá platit 20 % nákladu na silnici k Sokolovcům, ale žádá, aby vedla k čp. 1. Zamítá žádost Libické Lhotky o osamostatnění. |
| 1920 | 1921 |
| Kampelička objednala pro členy vagon kuchyňské a dobytčí soli. Pokladník není spokojen s roční odměnou 400 Kč, proto dává výpověď. Mezi dětmi řádily neštovice, černý kašel a spalničky. Jeden žák zemřel na zápal mozkových blan. Několik dětí dostalo od okresní komise šaty a boty. |
V tomto roce pokoušelo se obecní zastupitelstvo na návrh učitele Josefa Lebdušky vymoci povolení k zřízení měšťanské školy ve zdejší obci. Všechny přiškolené obce s tím souhlasily a zavázaly se nést náklady spojené s přístavbou bytů pro ředitele, učitele, kreslírny a dalších potřebných místností. Pouze zástupce Kladerub postavil se proti tomu. Tím bylo zřízení měšťanské školy vážně ohroženo. Proto se obecní zastupitelstvo usneslo převzíti všechna břemena s tím spojená i za obec Kladeruby. |
| 1922 | 1923 |
| Po mírné zimě přišlo horké a suché léto. Nastala nouze o vodu. Jetel nevyrostl. Lesy poskytují smutný vzhled. Zmizela jejich sytá zeleň. Do dálky se červenají jako po záplavě červánků. Bolestno je v lese se rozhlížet; stromy jsou holé bez jehličí. Housenky mnišky vše zničily. Potoky a Doubravka jsou prázdné. V řečišti jsou jen suché kameny. Teprve v srpnu začalo pršet a pršelo celý podzim. Žně začaly v červenci. | O kostelních penězích, které užívali řídící učitelé v Libici, rozhodla finanční prokuratura v Praze ze dne 17. 10. 1922 ve prospěch místní školní rady. Místní školní rada nabyla práva k užívání zmíněných pozemků a právo to vloženo do pozemkových knih. Na základě odvolání byly však ponechány škole k užívání. |
| 1924 | 1925 |
| 28. 4. byl pohřben majitel zdejšího panství rytíř Karel Girtler z Kleebornu. Pohřben byl na zdejším hřbitově. Zámek, čp. 1, zůstal neobydlen. V březnu bylo založeno meliorační družstvo. Rozhodnuto, aby byla odvodněna obecní pole u Čihadel. |
Obecní zastupitelstvo v Libické Lhotce koupilo pro Libickou Lhotku zvon o váze 35 kg. Posvěcen byl v červenci libickým farářem. Zavěšen byl na prosté dřevěné zvoničce pod lipami na návsi. Od této doby oznamuje třikrát denně svým hlasem ráno, poledne a večer, jakož i zpráva o úmrtí lhoteckých příslušníků. Hasičský sbor v Libické Lhotce koupil stříkačku za 22 500 Kč od firmy R. A. Smejkal ve Slatiňanech. Umístěna byla v hasičské zbrojnici v Libické Lhotce, která byla postavena v r. 1907. |
| 1926 | 1927 |
| 29. 3. obec poskytla škole jako cvičiště dosavadní obecní školku do té doby, než zde bude postaven obecní dům. Nebyl však postaven. V tomto roce byla zbourána dosavadní sušárna ovoce a nově postavena pod parkem. Stávala za čp. 23 na obecní školce. Byla přestěhována, protože zde se rozhodli postavit obecní dům. Sušárna neměla okna. Uvnitř byl kotel na vaření povidel a lísky na sušení ovoce. |
V tomto roce daroval zdejší rodák JUDr. Josef Březina, advokát a starosta v Blovicích u Plzně, škole 10 000 Kč s přáním, aby byla zřízena školní nadace. Z úroků budou počínaje rokem 1928 zakupovány pomůcky chudým a hodným dětem. Dříve zde byl u školy ještě „Polévkový fond“ a „Fond starých přátel libické školy“. Zápisy o jejich činnosti se nezachovaly. Za meliorace bylo zaplaceno 12 827,86 Kč, k tomu úrok od 1. 6. 1926 a příplatek 13 Kč za míru odvodněných polí. Na úhradu byla podepsána zápůjčka 10 000 Kč z Městské spořitelny v Chotěboři. |
| 1928 | 1929 |
| Začátkem července přehnala se smršť nad zdejším krajem. Polámala a vyvrátila mnoho stromů. Za Libickou Lhotkou vyvrátila přes 1 ½ ha lesa. Hodně stromů překroutila. Hospodářsko‐čtenářská beseda darovala jeviště Republikánskému dorostu s podmínkou, že je bude udržovat v pořádku. Kdyby se rozešel, musí jeviště opět vrátit. Za 300 Kč zakoupila knihy. |
V říjnu začal jezdit autobus z Třemošnice kolem Libice do Chotěboře. Obecní zastupitelstvo Libické Lhotky podává žádost okresnímu úřadu v Chotěboři o stavbu silnice z Lib. Lhotky do Chotěboře. Z Libice do Lhotky byla silnice vyměřena, ale třetího dne byly kolíky neznámým pachatelem vytrhány a naházeny do potoka. |
| 1930 | 1931 |
| Obec zakoupila za 70 Kč 500 jiker pstruha říčního a vysadila je do Doubravky. Větrná smršť v říjnu polámala mnoho stromů. | Pro obecní knihovnu zakoupena skříň za 510 Kč. Na škole zavedena stravovací akce. Děti dostávaly čaj, kakao, kávu a polévky po dobu zimní. |
| 1932 | 1933 |
| 17. 1. konána volba obecního zastupitelstva. Starostou byl zvolen opět František Hanousek z čp. 18, v Lib. Lhotce Jan Lacina, čp. __. Obecním strážníkem se stal Josef Málek, čp. __. | Inženýr J. Hostan, který koupil v r. 1925 zdejší velkostatek, zaplatil obci 153 000 Kč převodního poplatku. Obnos byl rozdělen mezi osady. Libice dostala 93 000 Kč, Sokolovce 20 000 Kč a Lib. Lhotka 16 000 Kč. Sokolovce si z obnosu koupily mlátičku, motor a secí stroj, Libická Lhotka si zaplatila dluh za stříkačku, kterou koupila v r. 1925. V Libici byla postavena Baťova prodejna obuvi na místě, kde dříve stával domek čp. 28 p. Záruby. Kdy byl domek rozbořen, nezjistil jsem. |
| 1934 | 1935 |
| Na Cerhovce byl znovuzřízen splav pro odtok vody náhonem do Libice. Stavbu provedl Ing. Kruml z Chotěboře za 2 977,50 Kč. V červnu si však stěžují obyvatelé Libice – Čihadel, že vodní nádrže jsou prázdné, protože Bezděkovští používají vody Cerhovky k zavlažování svých luk a proto do Libice žádná voda neteče. Proto podána stížnost okresnímu úřadu. Ten zakázal občanům Bezděkova, aby zavlažovali svá luka z vodoteče, která přivádí vodu do nádrží na Čihadlech. | 6. 3. konala se oslava 85 narozenin presidenta T. G. Masaryka. Byl uspořádán lampionový průvod ke hřbitovu, kde hasičský sbor zapálil vatru (oheň). Besední knihovna má 365 svazků. |
| 1936 | 1937 |
| V srpnu bylo ve škole ubytováno 150 vojáků, kteří se zúčastnili cvičení v okolí obce. Při něm byl sveden boj letadel a tanků proti Hradišti. Zrušeno bylo bahnisko Sameček za domem p. Břízy, čp. 20. 12. 7. zvolen obecním strážníkem Rudolf Zborník. |
6. 7. vypukl oheň na Kroměšíně od zásahu blesku do řezárny. Od ní chytily stáje. Stodola byla uchráněna. U ohně byly sbory z Libice, Lib. Lhotky, Lhůty, Sokolovců a Bezděkova. 14. 8. vypukl na Kroměšíně nový požár, jemuž padly za oběť stáje a obytná budova. Při něm si prorazil nohu kramlí člen zdejšího sboru Jan Nádvorník, čp. __. U druhého byl hasičský sbor z Chotěboře. |
| 1938 | 1939 |
| 8. 4. zemřel JUDr. Josef Březina, advokát v Blovicích, rodák z Libice, dobrodinec školy. Založil nadaci pro chudé žáky částkou 10 000 Kč a ročně posílal 500‐1 000 Kč na nadílku. Nájemce velkostatku p. J. Mazánek koupil od hasičského sboru starou stříkačku za 400 Kč. |
V Lib. Lhotce byl postaven mostek přes potok u Zelených. 15. 3. přišli do obce němečtí vojáci. Byli ubytováni po domech. Byli zde několik týdnů. 1. 8. zakoupen pro školu rádiový přijímač s 2 reproduktory. Od 1. 9. vydává učitel Josef Ročeň lístky na potraviny. |
| 1940 | 1941 |
| Pro nedostatek uhlí trvaly vánoční prázdniny od 22. prosince do 1. února. Také v době od 1. do 24. listopadu měly děti uhelné prázdniny. Do školy si chodily jen pro domácí úkoly. V obci byla po dobu zimních měsíců vyhlašována pracovní povinnost na vyhazování sněhu na silnicích, aby tyto byly sjízdné. Aby se občané nutili jít na tuto práci, bylo stanoveno, že ten, kdo nepůjde, zaplatí za každou hodinu 4,10 K náhrady. |
13. října byla v Libici otevřena lidová škola zemědělská. Měla 29 žáků. Správcem školy se stal učitel Karel Škácha. Škola připravovala žáky pro zemědělské povolání. V obci bylo nařízeno zatemnění oken od večerního šera do svítání. Byla zde také ustavena protiletecká obrana. |
| 1942 | 1943 |
| Pro nedostatek uhlí trvaly vánoční prázdniny od 22. prosince do 3. března. 18. 3. byly pro válečné účely odevzdány 2 zvony, které byly zavěšeny 17. 4. 1927. Tehdy byly pořízeny nákladem 20 304,19 Kč. Jeden vážil 367 kg, druhý 243 kg. Zvony sundal p. Černohubý z Chotěboře. 19. března byly odvezeny na nádraží. |
25. 2. odešel obecní tajemník Josef Jindra. Vyživovací a zásobovací agendu vedli učitelé Josef Ročeň a Bohumil Šorm. Vydávali lístky na potraviny (maso, sádlo, mouku, cukr, chléb, cukroví, mléko, krupici, máslo, brambory), poukazy na obuv, prádlo a šatenky. |
| 1944 | 1945 |
| Není zápis. | V sobotu 5. května byla na náměstí prohlášena válka za skončenou a vyhlášena samostatná Československá republika. Všude byly vyvěšeny státní vlajky. Radost byla nepopsatelná. Ale odpoledne vtrhli do Libice znovu němečtí vojáci. Vlajky musely být sejmuty a zbraně odevzdány. V neděli tito vojáci odešli, ale přišlo 1 000 jiných. Část vojska odešla v pondělí, zbytek v úterý. 2. dubna přišlo do obce 50 vystěhovalců ze Slezska. Byli ubytováni v Dolních a Horních Sokolovcích. |
| 1946 | 1947 |
| Dne 26. května konaly se volby do Národního shromáždění. Volili 493 voličů. Komunistická strana dostala 203 hlasy, lidová 173 hlasy, národně demokratická 46 a národně socialistická 68 hlasů. Dále odevzdány 2 bílé lístky a 1 neplatný hlas. Podle výsledku této volby byl stanoven místní národní výbor. Komunistická strana dostala 6 mandátů, lidová strana 6, sociálnědemokratická 1 a národně socialistická 4 mandáty. Nový místní národní výbor zvolil 30. června předsedou Jiljího Zárubu z Libice čp. 101. Při jeho volbě se domluvily všechny čtyři strany. Lidová strana uplatnila nárok na náměstka, jímž zvolen Jan Pátek z Libice, čp. 23. |
Místní národní výbor prodloužil koncesi Františku Hanušovi na autobusovou dopravu. Místní národní výbor přijal nabídku okresního národního výboru z Chotěboře na zřízení okresní dvouleté hospodářské školy ve zdejším zámku a slíbil zajistit byty pro profesory. Škola však nebyla zřízena zde, ale v zámku na Štěpánově. |
| 1948 | 1949 |
| 2. března byl zaveden nový telefon do školy za 1 500 Kčs. 30. května se konaly volby do národního shromáždění. Volilo 538 voličů. Jednostrannou kandidátku volilo 339 voličů, bílých lístků bylo 96, neplatných 30, k volbě se nedostavili 54 voliči, 23 voliči volili jinde. | 19. 11. byla ve škole zřízena oddávací síň. První svatba se zde konala 11. 2. 1950. Oddáni byli manželé Vundrlovi z Bohdanče. Dostali dar 1 000 Kčs. Oddával je předseda místního národního výboru Jindřich Novotný z Libice, čp. 10, a matrikář Theodor Pátek z Lib. Lhotky, čp. __. Místní národní výbor pronajal na 10 let zdejší zámek čsl. stavebním závodům jako internát pro zednické učně. Počítalo se s tím, že stavební závody pomohou materiálem a prací na přestavbě kulturního domu. Nepomohly však. Internát byl otevřen 28. 10. |
| 1950 | 1951 |
| 4. ledna darovalo ministerstvo informací zdejší škole loutkové divadlo (katedru) s 18 loutkami. V září byla na zdejší škole založena pionýrská organizace. Vedoucími byly Jaroslava Pátková z Libické Lhotky, čp. __, a Marie Lacinová z Libice, čp. __. Zakoupen nový zvonek pro Libickou Lhotku a umístěn na dosavadní zvoničce. Stará vinopalna byla částečně zbourána. Zůstal z ní pouze obytný domek čp. 3 a štít domku čp. 65. Spojením těchto 2 domků dostane se na původní její velikost. |
Václav Záruba z Libice, čp. 86, informoval místní národní výbor, že obec mohla by zdarma získat rozhlas, ale potřebné práce musely by být provedeny zdarma. Místní národní výbor vyžádal si však rozpočet na postavení rozhlasu. Jeho zavedení v Libici stálo by 140 000 Kčs, do Lib. Lhotky 58 000 Kčs a do Sokolovců 69 000 Kčs. Celkem 267 000 Kčs. Proto rozhodnuto, že rozhlas bude zatím zaveden jen v Libici. V tomto roce obdržela obec ústřednu a reproduktory. |
| 1952 | 1953 |
| Místní národní výbor žádá kancelář Československé státní automobilové dopravy v Hlinsku, aby na lince Chotěboř-Trhová Kamenice jezdil větší autobus, protože ze zdejší obce jezdí hodně občanů do Kovodělných závodů v Chotěboři a do továrny „Český nábytek“. Dále žádal, aby polední autobus z Klokočova jezdil kolem Libice, čímž by občané měli zajištěnu dopravu k vlaku do Havlíčkova Brodu. Obě žádosti byly však zamítnuty. Na bramborách v okolí Libice nalezeni první brouci a larvy mandelinky bramborové. Proto konali prohlídky bramborových porostů a škůdce sbírali a ničili. |
Byly vykáceny staré kaštany od zámku ke škole a před školou. Koupili si je místní zájemci. Místo nich vysázeny byly okrasné hlohy a sakury (japonské třešně). Při výsadbě pomohli také posluchači politické školy stavebních závodů. Školní děti se staraly o jejich zalévání. Osvětová beseda obnovila starý zvyk maškarního průvodu. V průvodu bylo 27 masek. Navštívily i okolní obce. Účast občanstva z okolí byla veliká. Večer se tančilo v kulturním domě. |
| 1954 | 1955 |
| V tomto roce byla Polom přefařena k Trhové Kamenici. V únoru 1953 odstěhoval se z obce Antonín Tvrdík, vikář, na pensi do Lučice, kde zemřel v r. 1955. Působil zde 33 roky. 29. května 1953 nastoupil zde farář Emil Záruba, rodák z Lánů 11. Za působení ve zdejší obci byl povýšen na biskupského vikáře a čestného kanovníka. |
Vyvrácen kříž nad Mariánským údolím u Valchy. Stál nad místem, kde 20. června 1883 byla povodní zničena brusírna skla. V květnu 1955 byla v obci zrušena kancelář okresního spotřebního družstva (zvaného Selpo). Byla umístěna v zámku. Zaměstnávala 3 pracovní síly, které měly na starosti prodejny v obci i v okolí. V tomto roce byly otevřeny doly na uran v lesích mezi Libicí, Sokolovci a Chotěboří. Dolovalo se na třech místech: u Dymáčkova mlýna, u Závorkova mlýna a u Koukalek. Vytěžený uran byl odvážen k zpracování do Jáchymova. |
| 1956 | 1957 |
| Z podnětu MNV začal Alois Brtek s přípravnými pracemi na sestavení nové obecní kroniky. 3. 7. mezi 16. a 20. hodinou prošlo nad obcí několik bouřek s průtržemi mračen. Velký příval vody protrhl hráz vodní nádrže nad Libickou Lhotkou, jež byla postavena v r. 1955. Také Doubravka se náhle rozvodnila a zaplavila své blízké okolí. Již ve 20 hodin vyzýval místní rozhlas občany v Libické Lhotce, aby pomohli při záchranných pracích ve mlýně Václava Peška, čp. 18, kde voda vnikla do domu a chléva a dosáhla výše 1 m. |
Na lihovarském komíně usadili se čápi. Jeden spadl do komína a zabil se. Zbylý stále létal sám nad krajinou. V americkém krajanském časopise Hospodář, ročník 57., číslo 17., vydávaném v městě Omaha, stát Nebraska, byl 1. září 1957 otištěn příspěvek Anny Sedlické z Libice, čp. 9, v němž popisuje změny ve zdejší obci. Odpovídá tak na dotaz manželky zdejšího rodáka Václava Poříze z čp. 39, který žije v Kanadě v městě Blairmore. |
| 1958 | 1959 |
| Letos byla napsána tato kronika, pořízen album fotografií z Libice a napsána divadelní kronika, v níž jsou zapsána divadelní představení místních ochotníků a všechny akce v kulturním domě. Proto v obecní kronice jsou zapsány pouze názvy divadelních her. | 13. 6. sjel blesk do zdi kostela vedle vchodu na chór. Vyrazil ze zdi kámen a sjel do elektrického vypínače. 30. 12. po 18. hodině přišla bouře se silným větrem. V Liboháji vyvrácený strom přerazil drát elektrického vedení. Od unikající elektřiny začala hořet tráva. Voláni požárníci z Libice. |
| 1960 | 1961 |
| Koncem června byl zrušen Okresní národní výbor v Chotěboři. Zdejší obec připojena k okresu Havlíčkův Brod. Kino sehrálo 64 filmová představení, jež navštívilo 5 196 osob. Na vstupném vybráno 10 572 Kčs. V r. 1960 zakoupilo družstvo nákladní auto za 63 000 Kčs, traktor ZETOR 50 za 35 000 Kčs, kultivační traktor a další potřebné nářadí. Odměna za pracovní jednotku činila 11,60 Kčs. |
V lednu byla zrušena místní prodejna Masny v čp. 37, protože její vedoucí Václav Neuwirt z Libice 37 dal výpověď. Jednou týdně přivážela maso pojízdná prodejna. Obcí vedly 3 autobusové linky: Chotěboř-Běstvina, Chotěboř-Trhová Kamenice a Chotěboř-Ždírec. Jízda do Chotěboře stála 2,20 Kčs, týdenní jízdenka 5 Kčs. V lékařském středisku v zámku ordinoval jednou týdně lékař Oldřich Vágner z Malče, 1x týdně byla poradna pro matky, 1x týdně dojížděla zdravotní sestra. |
| 1962 | 1963 |
| Celkem bylo uspořádáno v kulturním domě 90 podniků (bez schůzí), jejichž se zúčastnilo 9 342 návštěvníků. 21. března byla otevřena samoobsluha v čp. 37 a od 1. října prodejna mléka a pečiva v čp. 32. |
6. února byla otevřena a uvedena do provozu školní jídelna. Funkce kuchařky byla svěřena s. Marii Němcové, práce pomocné síly vykonává Vlasta Bohuňková. Vedoucí školní jídelny je Zdenka Čermáková. Přihlášený počet strávníků po otevření jídelny činil 53, průměrný počet obědů denně 32. V jídelně se stravují žáci ZDŠ (1.-5.r.), děti mateřské školy a učitelky ZDŠ i MŠ. |
| 1964 | 1965 |
| 31. května uspořádali místní hasiči Staročeské kácení máje s průvodem. Za mládence byl vybrán Hanzal Jindřich, z Libice n. D., družičkou byla Marie Navrátilová z Lánů. Dlouholetý člen ČSPO Josef Janovský se postaral o vydražení máje. Večer zahrála hudba všem k tanci, libičtí občané a občané přilehlých obcí prožili hezkou neděli. V létě vznikl veliký požár v místním JZD. Odhozením nedopalku cigarety na půdě chytl přístavek kravína. Rychlým a včasným zásahem místních hasičů a občanů a hasičů okolních vesnic byl požár brzy zlikvidován; přesto však vznikla veliká škoda. Libičtí hasiči se zúčastnili ještě likvidace požáru v listopadu ve Vilémově; hořel závod Mars. |
Místní organizace ČSPO uspořádala v měsíci únoru maškarní průvod s taneční zábavou. Skupina maškarádů doprovázená hudbou navštívila všechna stavení v Libici, v Libické Lhotce a Sokolovcích a ostatních přilehlých obcích. Občané se velmi dobře pobavili. Pro školu byl vybudován nový zděný dřevník. Na chodbách školy a ve všech třídách byly provedeny olejové nátěry, které jsou dobře omyvatelné. Hodnota dřevníku 14 790Kčs, hodnota olejových nátěrů 7 900Kčs. |
| 1966 | 1967 |
| Rodina Rudolfa Záruby byla vyděšena přírodním zjevem, ke kterému došlo na jaře letošního roku. Asi 4m od obytného stavení a dílny zjistili jednoho dne odpoledne malou, ale dlouhou trhlinu v půdě. Toho dne v noci je vyrušil ze spánku silný šramot a hluk. Povrchová vrstva půdy podemletá vodou, silná asi 3m, se posunula od obytného stavení směrem dolů. Asi 3m od trhliny se opět zastavila, takže na místě trhliny vzniklo koryto hluboké i široké 3m, dlouhé asi 15m. Plocha posunuté vrstvy byla asi 20 x 15 m = 300 m2. S posunutou vrstvou se přemístila i dřevěná kůlna, štěp, lísky i sloup elektrického vedení. Něco podobného okolí naší obce v posledních několika desítiletích ještě nevidělo. Tento jev byl pravděpodobně způsoben rychlým táním sněhu a velikým nahromaděním vody pod povrchovou vrstvou půdy. | V Libické Lhotce byla v tomto roce upravena vodní nádrž. Byl rozšířen též místní hřbitov a oplocen drátěným plotem. V Dolních Sokolovcích byla postavena montovaná autobusová čekárna, dodaná podnikem Sázava H. Brod. V prosinci podnikl Výbor žen pro své členky a rodinné příslušníky zájezd do Prahy na americkou lední revui. |
| 1968 | 1969 |
| Bývalá pazderna ve Lhůtě byla prodaná sourozencům Bedřichu a Marii Pátkovým. 25. května uskutečnilo SRPŠ zájezd dvěma autobusy na zámek Konopiště, Slapy – přehrada a Praha – letiště. Výlet se vydařil a počasí výletníkům přálo. Bývalý mlýn Františka Obsta odkoupil Zdeněk Leffler z Čečkovic a přestěhoval se s rodinou do Libice n. D.f |
17. května uspořádala organizace ČSPO estrádu s požárnickou vložkou. Soutěžila družstva chlapců z Libice n. D. a Uhelné Příbrami. Na tuto akci byl pozván Dr. Jan Pixa z Prahy, Jan Pixa ml, Hana Vítová, Hana Bitnová, prof. Bláha, Věra Úblová, Pavel Liška a komik Jarský. Všichni vyjmenovaní měli úspěch, především však prof. Bláha, Hana Vítová a komik Jarský. Po estrádě zahrála hudba ČSSS Chotěboř všem k tanci. |
| 1970 | 1971 |
| V prosinci bylo celostátně provedeno sčítání lidu, domů a bytů. V Libici n. D. a přilehlých obcích (L. Lhotka, Lhůta, Lány, Suchá, Dol. A Hor. Sokoleves) je celkem 920 lidí (466 mužů, 454 ženy), 281 byt, 173 rodinné domy, 61 zemědělská usedlost, 2 bytové domy, 8 ostatních budov. | Pro velký počet tříletých dětí, které mají nárok na návštěvu MŠ a pro velký zájem rodičů o umístění svých dětí v MŠ byla MŠ rozšířena z jednotřídní na dvoutřídní (prozatím pouze na dopolední směnu). U dětí se střídají tři učitelky. V říjnu tohoto roku byly značné výkyvy v teplotě vzduchu. První mráz již 6. října – 4°C. Nejvyšší teplota v měsíci říjnu +21°C. Nejvyšší mráz tohoto období byl 18. prosince pouze -4°C. Lze ještě podotknout, že v rozhraní léta a podzimu 56 dní vůbec nepršelo. |
| 1972 | 1973 |
| Na jaře byly značně rozšířeny v naší obci zarděnky. Tato dětská nemoc postihla řadu žáků ZDŠ i děti MŠ. 13. června se vypravili žáci obou tříd ZDŠ se svými učitelkami na školní výlet na Seč (Československý pionýrský tábor, přehrada, hrad Oheb – zřícenina). Cestovali linkovým autobusem a provozovali pěší turistiku. | Na jaře letošního roku byly v naší obci značně rozvířeny příušnice. Během dvou měsíců postihla tato dětská nemoc všechny žáky ZDŠ a řadu dětí MŠ. Onemocnění mělo dosti těžký průběh. Vyskytly se i komplikace. Čtyři děti byly odvezeny se zápalem mozkových blan do nemocnice. V kině v Libici n. D. bylo sehráno během roku celkem 64 představení. Průměrný počet návštěvníků na jedno představení: 42diváků. Většinu návštěvníků kina tvoří mládež do 19 let. Vstupné 3,-Kčs (též průměr). |
| 1974 | 1975 |
| Na 7. červenec pozvali požárníci do naší obce pražské umělce, mezi nimiž byl Josef Zíma, Anička Princová, Jiří Štuchal, Janoušková a lidový vypravěč, s nimi též hudební skupina o 5 muzikantech. Uspořádali v kulturním domě estrádu, na kterou přišli nejen libičtí občané, ale též široké okolí naší obce. Organizace žen pozvala na zimní období vynikajícího kuchaře z Lipnice u H. Brodu, aby předvedl ženám různá jídla studené kuchyně. Kurs proběhl dvakrát po 4 hodinách s velikou účastí a zájmem žen. |
Vítání občánků proběhlo letos dvakrát – v červenci a v únoru. Pozváno bylo 13 manželských dvojic se svými novorozenci. Zúčastnilo se pouze 10 rodin, ostatní byly předem omluveny. Průběh těchto slavnostních a dojemných chvilek byl podobný jako v minulém roce. Sbor pro občanské záležitosti nezapomněl ani na drobný dáreček a kytičku. Nechyběl ani Oheň přátelství k oslavě výročí VŘSR, který byl cílem lampionového průvodu dětí MŠ, žáků ZDŠ, rodičů a ostatních občanů. V bohatém počtu si přišli vyslechnout několik básní a písní jako vzpomínku na slavnou dobu v dějinách lidstva, ke které došlo poprvé na světě. |
| 1976 | 1977 |
| Nový kalendářní rok zahájila naše mládež „Novoročním během“. Účast byla velmi vysoká. Startovalo 75 závodníků. Mezi libickou mládeží byla řada cizích: z Pardubic, Hradce Král. a jiní. Nechyběl ani Ivo Domanovský – maratonec. Řada z nich přijela na kole. V zasedací místnosti MNV bylo zřízeno agitačním kroužkem pod vedením s. Šťastného agitační středisko. Složky NF měly možnost uveřejnit výsledky své práce za minulé volební období a předložit je všem občanům k nahlédnutí. Agit. střed. bylo otevřeno od 7 do 17 hod. |
28. dubna schválila rada ONV H. Brod rozsah nové zástavby na pravé straně při silnici na Lhůtu. Byl schválen rozsah 11 parcel, kde bude stát stejný počet rod. domků. V Lánech byla obětavostí mladých lidí provedena rekonstrukce památné lípy – jedná se o akci pouze mládežnickou. 15. června složilo 18 žáků zdejší školy pionýrský slib. Přítomna byla vedoucí oddílu s. M. Zárubová – uč. MŠ, třídní učitelka L. Krátká a řed. školy Zdenka Čermáková. Místem konání byla ZDŠ Libice n. D. Zdejší oddíl PO patří k pionýrské skupině ZDŠ Maleč, protože však došlo na ZDŠ Maleč ke karanténě, slib zdejších dětí byl proveden zde. |
| 1978 | 1979 |
| Letošní rok svým počasím připravil též členům mysliveckého sdružení starosti, hlavně pokud se jedná o krmení lesní zvěře v zimním období. Tato starostlivost členů se pak projevila v početních stavech zvěře při podzimních honech. Celkem bylo provedeno 5 honů, při nichž bylo střeleno 21ks srnčí zvěře. Rodiče dětí zdejší školy i ostatní občané se velmi aktivně podíleli na výstavbě dětského hřiště na pozemku za školou. Letošní práce spočívaly v rozbourání tarasu u školy a v provedení celkového odvodnění pozemku drenážováním. Potřebnou mechanizaci pro tyto práce poskytlo místní JZD. |
Ve dnech 25, 26 a 27. května bylo uspořádáno v naší obci okresní finále branných soutěží. Pořadatelem byla okresní rada pionýrské organizace SSM, okresní výbor svazu požární ochrany, okresní výbor SVAZARMU, okresní výbor českého červeného kříže a okresní dům pionýrů a mládeže. |
| 1980 | 1981 |
| Nejvýznamnější tělovýchovnou akcí v ČSSR roku 1980 byla československá spartakiáda. Desetitisíce cvičenců a statisíce diváků z celé republiky se zúčastnili ústředních tělovýchovných vystoupení na strahovském stadionu v Praze ve dnech 26. – 29. 6. 1980. Těmto hlavním vystoupením však předcházely v měsíci květnu a červnu okrskové a okresní spartakiády. Jedna z nich se konala 31. května na stadionu v Chotěboři. Za pěkného počasí předvedlo cvičební skladby téměř 2000 cvičenců. Mezi nimi, hlavně v řadách dětí a mládeže vystoupili též cvičenci z naší obce. | Místní organizace Českého svazu žen se po celý rok velmi aktivně účastnila života v obci. Členky organizace se účastnily jarních směn NF, které byly zaměřeny na úklid prostoru v zámeckém parku a okolí zámku. Kromě těchto akcí a schůzové činnosti uspořádaly členky odbočky 3. října pěší výlet na trase: Libice N/D – Rochňovce – Maleč – Hranice – Hradiště – Libice N/D. V Malči si účastníci výletu prohlédli zámek a při zpáteční cestě opékali buřty na Hradišti. Velice zdařilého výletu se zúčastnili většinou rodiče s dětmi. 29. 11. uspořádali ženy zájezd na koupání do bazénu ve Žďáru N/Sázavou, kterého se zúčastnili většinou místní děti. |
| 1982 | 1983 |
| Místní odbočka Českého červeného kříže uspořádala 25. 2. besedu na téma „Orthopedie“. Na besedě, která se mezi občany setkala s ohlasem, přednášela MUDr. Ptáčková, lékařka orthopedického oddělení v Havl. Brodě. 20. února byla uspořádána masopustní maškara. Maškarní průvod s hudbou prošel Libickou Lhotkou, Hůrkou a Libicí N/D. Společně celou akci organizačně zajišťovali místní požárníci a místní organizace SSM. |
Pro maminky dětí navštěvujících mateřskou školu, ženy zaměstnané ve škole i ostatní, byla uspořádána velmi zdařilá oslava tohoto svátku v budově školy. Se svými s. učitelkami děti nacvičily pásma výstupů, písní, tanečků a recitace, které se všem přítomným velmi líbilo. Na závěr vystoupení předaly děti maminkám drobné dárky, které sami vyrobily. |
| 1984 | 1985 |
| Oblíbené setkání u samovaru s ruským čajem a českými koláči se konalo začátkem prosince. Po slavnostním zahájení se uskutečnila beseda o vysokohorské turistice na Kavkaze, kterou provedl s. Josef Brabec z Chotěbořských strojíren. Velmi poutavě vyprávěl o zážitcích ze zájezdu SPORTURISTU, kterého se zúčastnil. JZD Družba uskutečnilo výměnnou rekreaci pro své členy v NDR v družebním zemědělském podniku. Na 14 denním pobytu byly děti družstevníků a na oplátku děti z NDR strávily v naší obci 14 dní a ubytovány byly na Štěpánově. |
2. června se konala okrsková spartakiáda v Chotěboři, které s zúčastnily i děti a cvičenky z naší obce, cvičící v řadách základních škol a TJ v Chotěboři. Také této akci nepřálo počasí, bylo chladno, deštivo a rozmoklá cvičební plocha. Hlavní tělovýchovná vystoupení se konala ve dnech 26. 6. – 29. 6. v Praze. Hromadná na Strahovském stadionu měli možnost shlédnout také někteří občané naší obce, kteří se zúčastnili zájezdů s různými organizacemi. O tom, že okolí naší obce je vyhledáváno pro rekreaci, svědčí i to, že byly vybudovány 2 pionýrské tábory. Jeden z nich byl v prostoru bývalého hřiště „pod Skálou“ a druhý byl podnikem Potraviny Praha zbudován u Horního mlýna na Doubravce. |
| 1986 | 1987 |
| 12. dubna se uskutečnil běh Chotěbořskem – silniční běh na 10 mil, který se běží přes naší obec a její místní části po trase: Chotěboř (start na stadionu) – Hor. a Dol. Sokolovce – Štěpánov – Libice N/D Čihadla – Hor. a Dol. Sokolovce – Chotěboř (cíl). Z naší obce se běhu zúčastnili Jan a Eva Šťastných. | Pořadatelům z místní organizace SSM se prezentovalo 94 závodníků ve všech 14 vyhlášených kategoriích. V hlavní kategorii mužů zvítězil již po šesté Zdeněk Slanař z Transporty Chrudim. Celá akce byla organizačně dobře připravena. |
| 1988 | 1989 |
| Po novém roce pokračovalo teplé počasí s teplotami až +10°C do 20. února. Pak se ochladilo, začalo mrznout, napadlo poměrně dost sněhu, který vydržel až do 25. března, kdy začala první jarní obleva. Celé jaro bylo provázeno teplým a suchým počasím, které trvalo do konce května. V letních měsících se pak střídalo teplé, slunečné počasí s deštivými dny, ale celkově vyznělo léto příznivě hlavně pro rekreanty a výletníky. Podzimní počasí bylo též příznivé, poměrně suché a teplé. S krátkým ochlazením a mrazíky v listopadu pak teplé počasí pokračovalo do konce roku, přičemž stále bylo bez sněhu. | Dne 19. 5. 1989 byla slavnostně otevřena nová požární zbrojnice. |
| 1990 | 1991 |
| Proběhla anketa v obci o nových názvech ulic. Nejoblíbenější označení – názvy, byly schváleny. Obec zahájila frontální útok na nepořádek a šeď vesnice, ačkoli měla omezené finanční prostředky. Došlo ke generálnímu úklidu obce a k postupné likvidaci neschválených „černých“ skládek. |
Není zápis. |
| 1992 | 1993 |
| Na základě zákona č. 172/91 Sb. – „zákona o půdě“ došlo k navrácení objektu zámku ing. Hostanovi, ale i k navrácení některých pozemků původním vlastníkům a jiným restituentům. Obec přebírá původní obecní lesy o rozloze 191 ha. V letošním roce došlo k rekonstrukci druhého nadzemního podlaží hasičské zbrojnice na ordinaci obvodního lékaře a nově i na ordinaci zubního lékaře. Ordinace byly kompletně vybaveny. |
Byla schválena sleva na dřevo z obecních lesů pro stavebníky. V červenci podali občané z osady Lhůta žádost o vyhlášení referenda za účelem osamostatnění. Konání referenda vyhlášeno na 7. 8. v osadě Lhůta. K osamostatnění nedošlo. |
| 1994 | 1995 |
| Obec Libice n/D vstupuje do „spolku pro obnovu venkova“. Probíhala příprava oslav 200 tého výročí povýšení na městys. Byly zveřejněny návrhy znaku a praporu městyse. Byl vybrán následující návrh: v zelenomodré barvě s trojlístkem jetele, dále s přímými čárami znázorňujícími „Liběckou stezku“ a stuhami připomínajícími řeku Doubravu. |
Byl vysazen nový sad pod parkem, dále byly instalovány věžní hodiny, provedena změna ve vytápění objektu školy. Kamna na uhlí byla nahrazena elektrickými přímotopy, byla zakoupena první hasičská cisterna Š 706, provedena oprava fasády kostela. Dokončena výstavba rybníka v měsíci červnu před zahájením letní sezony. |
| 1996 | 1997 |
| Ve škole funguje taneční kurz, přírodovědecký kroužek, softball a sportovní hry. Škola také realizovala během roku několik akcí pro veřejnost jako např.: stezka odvahy, orientační závod, pochod na Vestec, sázení lipové aleje, oslava Barborky, vánoční pásmo „Noc v Betlémě“ a jiné. |
V tomto roce byly v letních měsících záplavami postiženy oblasti v okolí Bílku a Libice n/D, dětský tábor „Pod skalou“ u Libice n/D byl zcela vytopen. Obec zakoupila 2 ks vysoušečů, která poskytla obcím postižených povodněmi v oblasti Ústí nad Orlicí. |
| 1998 | 1999 |
| Byla zahájena výstavba sběrného dvora za kotelnou kulturního domu na parcele č. 14, předpokládané zahájení provozu 8. 1. 1999. Na plynofikaci obce byla zpracována projektová dokumentace. Byla získána dotace s podmínkou napojení 90% občanů. Z podnětu starosty p. Saidla a kameramana p. Součka vznikl film o oblasti Podoubraví. |
Dne 24. 10. navštívila naší obec pí Anthea George, černošská učitelka jedné z londýnských škol. Po příjezdu a malém občerstvení si s dětmi povídala o všem, co je zajímalo. Pak si prohlédla školu a obec, pak následoval slavnostní oběd na „Pilnově statku“, kterého se zúčastnili učitelé a starosta obce. Po obědě si vyměnili zkušenosti týkající se školství i další problematiky. Při odjezdu vyjádřila svůj obdiv k prostředí obce, které ji velice zaujalo. |
| 2000 | 2001 |
| Obce Podoubraví se snažily o odtržení z Jihlavského kraje, pod který byly přeřazeny ke kraji Pardubickému. Dne 25. 10. navštívil pan Petr Štěpánek naší obec. Žádost o přeřazení k Pardubickému kraji nebyla vyslyšena a řešení této otázky se odsunuje do dalších let. Obec se zúčastnila soutěže „Vesnice roku“ a skončila na třetím místě. |
Řezbář Josef Cyprián pro každé stanoviště cyklostezky připravil charakteristickou sochu: Krucemburk – „U Mikuláše Střely“, v Podmoklanech „U Hadrmova“, v Libici „ U Ljubjatovy tvrze“, ve Vilémově „U Jiřího z Poděbrad“. |
| 2002 | 2003 |
| 18.8. se konalo slavností vysvěcení „Mariánského sloupu“ na náměstí. Svěcení provedl biskup Kajanek. Po svěcení proběhla slavnostní mše v místním kostele. Obecní úřad se postupně postaral o opravu dalších 7 dní křížů v celkem širokém okolí Libice n/D. Proběhl třetí ročník modelářské show, kterou pořádal místní Sokol. Sešlo se zde více než 40 leteckých modelářů z různých částí republiky. Byly zde klasické větroně, letadélka poháněná spalovacím motorem či elektromotorkem. |
Letošní tropické léto přineslo starosti vodohospodářům, kdy bylo nutno řešit zásobování obyvatel pitnou vodou. Velké problémy byly zejména v osadě Barovice, kde vysychá skupinový vodovod. V roce 1993 zde byl proveden nový hloubkový vrt pro pitnou vodu, ale tehdy bylo zatím vody dostatek. Ale letos bylo takové sucho, že již bylo nutné vrt již připojit. Přívalové deště postihly Maleč dne 27. 5. Hasiči z Malče spolu s hasiči z Libice a profesionály z Chotěboře čerpali vodu ze sklepů rodinných domů. |
| 2004 | 2005 |
| V obci vychází informační zpravodaj, který má podávat přehled o výsledcích z jednání zastupitelstva, nových vyhláškách a dalších veřejných záležitostech. Prvé číslo vyšlo v prosinci, zpravodaj vycházel nepravidelně několikrát do roka nákladem cca 250 ks. Redakci „Doubravské vlnky“ je kancelář obecního úřadu. | Starosta jednal s ministrem kultury p. Jandákem o řešení problematiky církevního majetku – pozemky v zastavitelném území obce. Starosta se zúčastnil jednání senátního výboru o problematice znovuzavedení statutu „městys“ do zákona o obcích. Dne 6.8. proběhl na Pilnově statku již potřetí „Coutry Saloon“, kde vystoupil se svými písničkami Fr. Nedvěd, Lokálka, Mirek Černý, Šance, Dostavník a Country Ranger Jiřího Veissera. |
| 2006 | 2007 |
| V sobotu 16.9. se uskutečnily oslavy výročí 860 let od první písemné zmínky o obci a navrácení statutu městys. Slavnostní program byl zahájen příjezdem kočáru s císařem Františkem II. do areálu u Pilnova statku. Starosta obce p. J. Saidl převzal dekret s privilegií a přivítal se s místními rodáky. Za zpěv státní hymny byla zasazena památná lípa. V „kulturní stodole“ pod názvem „Rok na vsi“ mohli účastníci oslavy shlédnout ukázky tradičních řemesel. V kulturním domě byly vystaveny staré fotografie, dobové listiny a dokumenty související s Libicí a okolím. Byly rovněž promítány filmové dokumenty. Občané si mohli rovněž poslechnout staročeské písničky s doprovodem harmoniky. | Po téměř 17-ti letech bylo obnoveno vítání občánků, které proběhlo v červnu. Další vítání se uskutečnilo v listopadu. |
Zdroj:
Kronika Libice nad Doubravou (1958)
Pamětní kniha (1928)