ČLÁNEK HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD
Vydáno: 6.8.2011 | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz
Libice nad Doubravou (FOTOGALERIE) – Biologické čištění odpadních vod je nejen ekologické, navíc je i výrazně levnější. Uspořili a ještě šetří životní prostředí. Novou biologickou čistírnu odpadních vod otevřeli včera v Libici nad Doubravou. Tento typ čistírny, přesto že je podle odborníků šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale především k obecní pokladně, je na Havlíčkobrodsku a na Vysočině vůbec, poměrně ojedinělý.
Většina obcí dává přednost aktivním čistírnám odpadních vod vybavených složitou technologií. Žádost o dotaci na vybudování čistírny ze Státního fondu životního prostředí stavbu Libice podávala dvakrát. „Úředníkům se nelíbil typ čistírny. Místo tradiční čistírny jsme chtěli biologickou, protože je pro naše místní podmínky vhodnější,“ upřesňuje podstatu problému starosta Václav Venhauer. Starostovy zkušenosti potvrzuje i Ivo Hlaváč ze Státního fondu životního prostředí. „Na Státním fondu životního prostředí není skutečně biologická forma čištění odpadních vod zrovna v kurzu. Údajně proto, že výsledný efekt v daných podmínkách není prý takový jako u čistíren aktivních. Nicméně já jsem ekolog a biologické čistírny jsou dle mého názoru pro životní prostředí přijatelnější. Svoji funkci může biologická čistírna plnit stejně dobře,nemluvě o vynaložených nákladech,“ konstatuje Hlaváč.
Složitá technika je drahá
Názor ekologa sdílí i Miroslav Sedláček, technolog čištění odpadních vod z Prahy. Jak vysvětluje, kamenná aktivační čistírna pracuje za použití složité techniky, která má uvést aktivační proces do chodu.Zatím co biologická čistírna pracuje na přirozeném přírodním způsobu, je šetrná k životnímu prostředí, ale i k obecní pokladně. „Kdyby Libice stavěla čistírnu aktivační, místo biologické, náklady by byly alespoň pětkrát tak vyšší,“ odhaduje technolog Sedláček. Biologická čistírna v Libici je tvořena soustavou tří rybníků ležících stupňovitě nad sebou. První stavební práce začaly v roce 2009. Prováděla je odborná firma z Jihlavy, která zvítězila ve výběrovém řízení.
Celkové náklady na stavbu činily podle starosty Venhauera zhruba 18,7 milionů korun. Z toho čistě stavební náklady 16,7 milionů korun. Dotace z fondů Evropské unie byly 12,5 milionů korun, Státní fond životního prostředí věnoval 733 tisíc korun, Libice se podílela částkou asi 1,4 milionu korun, přispěl i Kraj Vysočina dotací 326 tisíc korun na projekt.
Čistírna bude sloužit pouze pro samotnou Libici nad Doubravou. Jak starosta vysvětluje, provést stavební úpravy i v místních částech by bylo velmi nákladné a těžko proveditelné. V místních částech tedy obyvatelé budou zbavovat odpadních vod stejným způsobem jako dosud, za pomoci jímek, septiků a domácích čistíren. Nicméně obyvatelé Libice, kteří budou čistírnu odpadních vod využívat musí počítat se zvýšením cen stočného. Už loni odhlasovali zastupitelé zvýšení stočného z původních šesti korun na 15 korun za kubík.
„Součástí biologické čistírny je komora, lapač písku a štěrku,“ popisuje činnost čistírny starosta Venhauer. Čistírna má zabudovaný i zvláštní lis, ten bude lisovat do pytlů odpadní hmotu a tuto hmotu pak bude Libice dopravovat do nejbližší kompostárny. Kalná voda proudí do štěrbinovité nádrže a pak do rybníčků, kde se usazuje a různě přečisťuje.
Dokud je šance na dotace
„Čistírnu odpadních vod jsme už nutně potřebovali. Libice se rozrůstá, přibývá nových bytových domů,“ zdůraznil starosta Venhauer s tím, že s podobnými problémy se potýká každá větší obec nebo městečko, které se začalo rozvíjet. Nehledě na šanci získat státní dotací, která se s ohledem na rozpočtové škrty rok od roku snižuje.„Do roku 2010 by měla mít čistírnu odpadních vod podle nařízení Evropské unie každá obec nad 2000 obyvatel, jinak hrozí pokuta. My máme v samotné Libici asi 550 obyvatel s místními částmi zhruba 870, ale myslíme dopředu,“ zdůrazňuje starosta Venhauer. V současné době je podle jeho názoru ještě možné nějaké státní dotace získat, ale po roce 2013 a s ohledem na chystané vládní úspory nebude přístup ke státním dotacím už vůbec jednoduchý.
Obce, které dotace nedostanou, budou muset platit drahou stavbu ze svého, nebo složitě žádat o povolení vypouštět odpadní vody do k tomu určených vodních toků, platit rozbory odpadních vod a riskovat, že zaplatí vysokou pokutu. Podle zástupců Kraje Vysočina je v kraji už 92 procent obcí vybaveno vodovody, ale jen necelých 25 procent obcí má čistírnu odpadních vod, protože náklady na její vybudování jsou vysoké.