Rubrika: Články

ČLÁNEK  Z CHOTĚBOŘSKÉHO ECHA
Vydáno: 23.03.2015 | Autor: Bc. Vladimír Stehno

„Vše, co opravdu potřebuji znát o tom, jak žít, co dělat a jak vůbec být, jsem se naučil v mateřské školce.“

 

Citát Roberta Fulguma vyjadřuje, jak důležitou roli v životě člověka hraje předškolní výchova a výuka. A my jsme si toho dobře vědomi. Do libické mateřské školky chodí 30 dětí, většina je místních ale dojíždějí např. i ze Sloupna nebo Studence. Jsou rozděleni do dvou tříd na mladší a starší.

 

Doba strávená ve školce ale není vyplněna pouze hraním, malováním, vyráběním všeho možného z papíru a různých materiálů, zpěvem, odpočinkem, ale i aktivním pohybem, učením a různými poznávacími hrami. To vše pořád dokola a přece pokaždé jinak. V jedné z her děti doprovází Ferda Mravenec, který jim pomáhá poznávat naší obec a její přilehlé okolí (např. návštěva včelína nebo kovárny). Pro děti jsou zajišťována různá divadelní a filmová představení, vánoční a velikonoční nadílky, keramické dílničky, kurzy plavání a různé výlety.

 

Do dění se zapojují i samotní rodiče, což je také velice důležitým prvkem. Rodiče pak přinášejí ruční výrobky (cukrovinky, figurky, kraslice, pomlázky, přáníčka apod.). Ty jsou poté spolu s výrobky dětí vystavovány a posléze i prodávány na výstavách nebo na jarmarcích na Pilnově statku. Jako poděkování pak paní učitelky společně s dětmi připravují posezení pro maminky ke dni matek nebo tradiční vánoční zpívání koled těsně před vánočními svátky.

 

Tento článek je psán hlavně jako poděkování za výborně uspořádanou výstavu obrázků dětí z mateřské školy v Libici nad Doubravou, která proběhla ve dnech 20. 02. až 27. 02. 2015 v zasedací místnosti úřadu městyse. Nápad se zrodil již loni v létě při třídění výtvarných děl, která se za školní rok nastřádala. Proč by tuto pestrou škálu obrázků mělo vidět jen pár rodičů, kteří chodí pro své ratolesti? Proč tedy neuspořádat výstavu i pro ostatní?

 

Hlavními tématy výstavy byly pohádky a podzim. Hned při vstupu seděla na pařezu Červená Karkulka s vlkem, dále na nás vykoukl Honzík s ranečkem buchet a Mařenka u perníkové chaloupky, ale i ledová královna. Na stojanech byly vystaveny obrázky všech dětí, které školku navštěvují. Na stolku nechybělo malé občerstvení, dokreslující domácí a přátelskou pohodu, ale i návštěvní kniha. Do ní všichni návštěvníci psali své postřehy a poděkování, ale hlavně ti nejmenší kreslili o své dojmy. Ať je to vánoční zpívání, nebo tato výstava, je vstupné dobrovolné. Tento výtěžek je poté zpětně použit pro děti z mateřské školky nejen na nové pomůcky ale i na hračky, které mohou přispět ke spokojenosti dětí. A to je to nejdůležitější.

 

Bc. Vladimír Stehno (zastupitel městyse Libice nad Doubravou)

„Paličova dcera“ (1957)

Kulturní život v obci byl i v minulosti pestrý a bohatý. Nejvíce se o tuto činnost zasloužila řada divadelních kroužků. Píše se rok 1874 a v Libici byl založen první kroužek divadelních ochotníků. Svou první hru „Paní Marjánka, matka pluku“ sehrál 26. prosince 1874. Divadelně činní byli také žáci zdejší školy, kteří 6. ledna 1883 sehráli ve školní třídě hru „Pastuškové“, jejíž výtěžek 42 zlaté 29 krejcarů byl věnován na zakoupení vyučovacích pomůcek. Přišlo tolik lidí, že třída byla plná. Na doplnění programu sehráli učitelé několik hudebních skladeb. 26. prosince 1883 sehráli žáci ve škole hru „Mikuláš“. Výtěžek 44 zlaté 78 krejcarů byl věnován na nákup potřeb pro chudé žáky. V této hře hráli s dětmi i dospělí: JUDr. Josef Březina a správce zámku Josef Marvan. Představení byla hrána v dolním hostinci pana Neuwirtha, čp. 37, kde na půdě bylo uloženo skládací jeviště.

V roce 1884, kdy byla členy divadelního kroužku založena Čtenářská beseda, přestal kroužek samostatně vystupovat a jeviště předal Besedě. Ta měla svou spolkovou místnost také v hostinci čp. 37. Čtenářská Beseda také nevedla zápisy o své činnosti, proto se nedochovaly ani zápisy o sehraných divadelních představeních, ač podle vyprávění starých pamětníků jich bylo dosti. V roce 1900 za působení faráře Čeňka Jůzla oživuje činnost divadelní při Čtenářské besedě. Jeho zásluhou byla nacvičena a dne 2. února 1900 sehrána hra J. K. Tyla „Strakonický dudák“. Čistý výtěžek činil 52 koruny 46 haléřů. Polovina výtěžku věnována na opravu jeviště a druhá polovina na opravu kašny a nádvoří zámku. Divadelní odbor vlastnil již 12 kusů divadelních obleků.

Opona z roku 1907

V roce 1905 bylo dosavadní staré jeviště rozšířeno, opraveno a pojištěno proti ohni na částku 500 K. Dne 2. září 1906, o pouti, vznikl ve stodole p. Františka Klimenta, čp. 43, oheň, který se rozšířil na domek paní Němcové, na stodolu pana Neuwirtha, čp. 37, na jeho hostinec a ještě na jednopatrový dům čp. 36, který patřil panu Teplému. V ohni shořelo na půdě hostince p. Neuwirtha také jeviště, které bylo nedávno opraveno. Pojišťovna Slavie vyplatila náhradu 494,73 K. V roce 1907 bylo pořízeno nové skládací jeviště za 432K 17h. Bylo opatřeno novou oponou, zaplacena byla v roce 1908 částkou 297,40 K. Je na ní vyobrazen podhled na Libici od malíře Novotného z Chotěboře. Dnes je opona značně devastovaná, lze jen tušit obrysy kostela, fary, školy a zámku. Jeviště zhotovil truhlář pan Víšek a zámečník pan Hanousek, oba z Libice. 8. listopadu 1908 byla na novém jevišti sehrána jako první hra „Furiant“. Divadelní kroužek v roce 1913 nevykazuje žádnou činnost, protože farář Čeněk Jůzl pro onemocnění nemohl nacvičovat divadelní hry.

První světová válka v letech 1914-1918 úplně znemožnila divadelní činnost, protože mnoho mužů odešlo do války. Teprve v roce 1919 sehrál kroužek ochotníků hru „Vojnarka“. V roce 1919 vzniklo v obci „Sdružení katolické mládeže“, které sehrálo několik her. V roce 1920 přibyl v obci další spolek „Republikánský dorost“, který se také zaměřil na divadelní činnost. V roce 1922 se „Sdružení katolické mládeže“ přejmenovává na „Orel-tělocvičnou jednotu“ a dále se věnuje divadelní činnosti. V následujících 8 letech bylo sehráno na 30 různých divadelních her.

„Kolébka“ (1960)

Po roce 1930 se divadelní činnosti věnuje též hasičský sbor. Republikánský dorost sehrál na pastvišti Pod Skálou hru „Jan Výrava“. Do začátku druhé světové války bylo sehráno všemi soubory dalších 20 her. V roce 1941 byl rozpuštěn Orel. V obci utvořena Katolická národní jednota, která sehrála hry: „Pod křížem“ a „Zpěváci ulice“. V roce 1942 sehrál spolek Charita hru „Písně dcery ducha mého“. Po 2. světové válce v roce 1945 je zde utvořena „Místní rada osvětová“. V roce 1946 se divadelní činnosti věnuje Československý svaz mládeže, Charita a Hasičský sbor.

Dne 27. 8. 1953 byla rozpuštěna dosavadní Osvětová beseda a utvořena nová, která se opět věnuje divadelní činnosti. V roce 1954 se začalo se stavbou nového jeviště v kulturním domě. Koncem října 1955 se začalo s nácvikem hry Aloise Jiráska „Psohlavci“, která byla vybrána pro slavnostní otevření jeviště, které se konalo 18. prosince 1955. V roce 1956 zakoupila OB nové kulisy: 2 pokoje s proměnami, 3 duby, 1 listnatý strom velký, 1 skupinku bříz, skupinu smrků, 2 domy, dvoudílné pozadí s domy, dvoudílné pozadí s horami, 2 zíďky, dvojitou bránu a bílé okno, vše za 6 200 Kčs. V letech 1950 – 1964 bylo sehráno 35 divadelních představení.

V srpnu 1965 byl přeložen ze zdejší školy do Chotěboře učitel Alois Brtek, který režíroval zdejší divadelní hry po dobu své 13. leté působnosti. A tímto končí divadelní činnost ochotníků. V následujících letech a desetiletích hrál divadlo už jen pouze divadelní kroužek žáků zdejší školy (7 her). Od roku 1982 nebylo v obci žádné divadlo nacvičeno.

Až v roce 1999 se paní Blance Čermákové a Jitce Rutschové podařilo dát dohromady několik divadelně nadšených dětí a bylo založeno Divadelní společenstvo libických dětí. Obnovuje se tím téměř stoletá tradici ochotnického divadla, která v obci byla. Nejdříve byly zprovozněny původní kulisy, v kulturním domě bylo vytvořeno jeviště s oponou, a poté byla nacvičena pohádka „Zkoušky čerta Belínka“. Premiéra se odehrála 28. března 1999 a hra měla velký úspěch. Poté se podařilo nacvičit ještě několik dalších her, avšak na začátku nového tisíciletí spolek svou činnost ukončil.

Kompletní historii divadelních spolků v Libici nad Doubravou najdete na nové stránce HISTORIE DIVADELNÍCH SPOLKŮ.
Seznam odehraných divadelních her, jejichž názvy se dochovaly 

Autor textu: Bc. Vladimír Stehno

Zdroj:
PAMĚTNÍ KNIHA DIVADELNÍHO SPOLKU SPOLU SE ZÁPISY O ČINNOSTI OSVĚTOVÉ BESEDY 1955-1963
Kronika Libice nad Doubravou (1958)
Pamětní kniha (1928)

ČLÁNEK  HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU 
Vydáno: 13.03.2013 (09:07) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Havlíčkobrodsko: Nemocnice Havlíčkův Brod, Sbor dobrovolných hasičů Libice nad Doubravou a město Havlíčkův Brod.

Všichni tři mají jedno společné – uspěli v desátém ročníku krajské soutěže Zlatý erb o nejlepší webové stránky. Vítěze čeká postup do celostátního kola, které se koná osmého dubna v Hradci Králové.

Nemocnice Havlíčkův Brod získala první místo v kategorii příspěvkových organizací.

„Moc nás těší, že každoročně odborná porota pozitivně hodnotí naše webové stránky. V roce 2011 jsme obdrželi 1. místo, v loňském roce jsme skončili druzí.

To nás přimělo k tomu, abychom webové stránky inovovali a upravili. Stalo se tak v průběhu loňského roku, kdy jsme zvolili jinou grafickou úpravu stránek a udělali jsme maximum pro to, aby byly stránky přehledné a dobře sloužily našim klientům. Stále webové stránky aktualizujeme a doufáme, že se líbí našim pacientům stejně jako odborné porotě,“ informovala za tým tvůrců nemocničních stránek mluvčí nemocnice Petra Černo.

Nový autor vedl web k úspěchu

V kategorii sborů dobrovolných hasičů skončil na druhém místě hasičský sbor z Libice nad Doubravou. První byli hasiči z Vyskytné, třetí skončil SDH Jámy.

„Samozřejmě, že máme z takového úspěchu radost,“ sdělil Deníku za libický hasičský sbor Pavel Rutsch. Jak prozradil, webové stránky libického hasičského sboru tvoří již druhý rok v nové grafické úpravě Vladimír Stehno.

„Nový hasičský web je zajímavý, obsáhlý, věnujeme v něm velkou pozornost výročí 130 let založení sboru dobrovolných hasičů v Libici. Na webu najdou návštěvníci odkazy i na další rovněž velmi zajímavé webové stránky,“ popsal Pavel Rutsch ve zkratce to nejzajímavější, co mohou návštěvníci na webových stránkách hasičského sboru z Libice nad Doubravou nalézt. Do soutěže o Zlatý erb se hasiči z Libice přihlásili podle Pavla Rutsche letos poprvé, a to z iniciativy tvůrce webových stránek.

Město Havlíčkův Brod získalo v kategorii měst druhé místo.

Diplom a věcnou cenu převzal za havlíčkobrodskou radnici na Krajském úřadě v Jihlavě starosta města Jan Tecl. „Každoročně se snažíme stránky upravovat tak, aby byly pro uživatele co nejpříjemnější. Věřím, že si na našem webu každý najde informace, které potřebuje, či které ho zajímají. Mám radost, že se pravidelně v soutěži Zlatý erb umisťujeme na předních místech. Budeme se snažit, aby tomu tak bylo i nadále,“ řekl starosta města Jan Tecl.

Havlíčkův Brod se poprvé zúčastnil soutěže v roce 2003. Výjimkou byl pouze rok 2008, kdy město stránky kompletně obnovilo.
Ceny vítězům krajského kola soutěže Zlatý erb o nejlepší webové stránky a elektronické služby měst a obcí předal na slavnostním ceremoniálu hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Vítězové postupují do celorepublikového kola v Hradci Králové.

ČLÁNEK  HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU 
Vydáno: 25.02.2013 (07:01) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou – Ekonomická krize ani letos nezastaví rekonstrukci zámečku v Libici nad Doubravou.

Jeho vlastník, společnost Archatt, chce dokončit rekonstrukci střechy, odvodnění zdiva a chystá otevření jedné ze zámeckých místností pro veřejnost.

„V letošním roce je v plánu dokončení opravy střešního pláště. Tím by měla být střecha kompletně hotová,“ informoval Jaroslav Blažek ze společnosti Archatt.

Již loni začal vlastník s odvlhčováním zámeckých zdí a  provedl kolem objektu okopy. To by mělo v letošním roce pokračovat, opravit by se měly i zámecké podlahy. Podle Jaroslava Blažka bude rekonstrukce libického zámku pokračovat navzdory ekonomické krizi i letos, ovšem investice budou menší.

„Pravidelně jsme do rekonstrukce investovali každý rok tak dva miliony korun. Letos jsme nuceni s ohledem na celkovou ekonomickou situaci investice ponížit.

Počítám, že letos to bude maximálně tak 1,6 milionu korun, k tomu chceme žádat o dotace, neboť každý finanční příspěvek je vítaný,“ upřesnil Blažek.

Na cihly a maltu přispěje i městys

Jednou z možností je dotace od Ministerstva kultury, další jsou dotace z Kraje Vysočina.

Aktivity společnosti Archatt podporuje městys Libice nad Doubravou, proto jí i v letošním roce, jak informovali libičtí zastupitelé, hodlá přispět na další opravy částkou 135 tisíc korun.

Jedná se o potřebnou finanční spoluúčast na dotaci z Kraje Vysočina, o kterou vlastník zámku požádal pro letošní rok. Vedení městyse je rádo, že zámek má, na rozdíl od minulých let, konečně vlastníka, který to s opravou budovy myslí vážně.

Archatt má v plánu rovněž zpřístupnit pro veřejnost, jakmile to bude možné, jeden ze zámeckých pokojů.

„To máme v plánu vlastně už od loňska, ale jak se ukazuje, je to záležitost na delší dobu. Musíme nakoupit vhodný nábytek, nechat ho restaurovat, což není nijak jednoduché ani levné. Nábytek nakupujeme v bazarech nebo antikvariátech, některé kousky jsme dostali darem. Nábytek sice nepochází přímo ze zámku, ale je ukázkou interiérů z doby, kdy libický zámek prožíval svoje nejlepší období,“ podotkl Blažek s tím, že by otevřená část zámku zpřístupněného návštěvníkům měla být do budoucna nějakým způsobem vhodně využita.

Zámek v Libici nad Doubravou, než ho koupila brněnská společnost Archatt, měl v minulosti několik vlastníků. Ti ho pokaždé použili jen jako zástavu na svoje podnikatelské aktivity. Objekt byl zadlužený, postupně chátral, ocitl se dokonce v dražbě. Společnost Archatt ho vlastní zhruba pět let, každý rok do jeho rekonstrukce investuje miliony. Libice ale není jediný historický objekt na Havlíčkobrodsku , který volá po zásahu restaurátora. Podobně nešťastný osud má i zámek v Pohledu u Havlíčkova Brodu. Zámek patří obci, která se ho léta snažila prodat, aby získala peníze na splacení dluhu, který obci vznikl nedokončenou stavbou základní školy. Obec nakonec prodala zámek společnosti H.H. Holding Group, která má se zámkem rozsáhlé plány. V současné době ale v zámku v Pohledu zatím žádné opravy neprobíhají.

ČLÁNEK  HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU 
Vydáno: 05.09.2012 (06:41) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou – Koncem srpna skončil roční zkušební provoz biologické čistírny odpadních vod v Libici nad Doubravou.

Od září už čistička „jede“ naostro. Biologické čištění odpadních vod je nejen ekologické, ale výrazně levnější.

Tento typ čističky, přestože je podle odborníků šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale především k obecní pokladně, je na Havlíčkobrodsku a na celé Vysočině vůbec poměrně ojedinělý.

Většina obcí dává totiž přednost aktivním čističkám odpadních vod vybavených složitou technologií. A jak se ukazuje, na typ složitého čištění „slyší“ i odpovědné úřady. Žádost o dotaci na vybudování čističky ze Státního fondu životního prostředí stavbu totiž Libice podávala dvakrát. „Úředníkům se nelíbil typ čističky. Místo tradiční čističky jsme chtěli biologickou, protože je pro naše místní podmínky vhodnější,“ zavzpomínal na začátky stavby čističky, o kterou Libice usilovala léta, starosta Václav Venhauer. Jak zdůraznil, po celou dobu zkušebního provozu se neobjevily žádné závažné problémy.

Složitá technika by byla drahá

Biologická čistička v Libici je tvořena soustavou tří rybníků ležících stupňovitě nad sebou. První stavební práce začaly v roce 2009. Prováděla je odborná firma z Jihlavy, která zvítězila ve výběrovém řízení. Názor starosty na ekologičnost stavby sdílí i Miroslav Sedláček, technolog čištění odpadních vod z Prahy.

Jak už při otevření čističky vysvětlil, kamenná a drahá aktivační čistička pracuje za použití složité techniky, která má uvést celý proces do chodu. Zatímco biologická čistírna pracuje na přirozeném přírodním způsobu, je šetrná k životnímu prostředí, ale i k obecní pokladně.

Kdyby Libice stavěla podle Sedláčka čistírnu aktivační místo biologické, náklady by byly alespoň pětkrát tak vyšší. Celkové náklady na stavbu činily podle starosty Venhauera zhruba 18,7 milionů korun. Z toho čistě stavební náklady se vyšplhaly na 16,7 milionů korun.

Dotace z fondů Evropské unie představovaly částku 12,5 milionů korun, Státní fond životního prostředí věnoval 733 tisíce korun, Libice se podílela částkou asi 1,4 milionu korun, přispěl i Kraj Vysočina dotací 326 tisíc korun na projekt.
V současné době je na čističku připojena prakticky celá obec.

Čistička slouží pouze pro samotnou Libici nad Doubravou. Jak starosta vysvětlil, provést stavební úpravy i v místních částech by bylo velmi nákladné a těžko proveditelné.

V místních částech se tedy obyvatelé budou zbavovat odpadních vod stejným způsobem jako dosud, za pomoci jímek, septiků a domácích čistíren. Nicméně obyvatelé Libice, kteří čističku odpadních vod využívají, musí počítat se zvýšením cen stočného. Tu odhlasovali zastupitelé ve výši z původních šesti korun na 15 korun za kubík.

„Součástí biologické čističky je komora, lapač písku a štěrku,“ popisuje činnost čističky starosta Venhauer.
Čistička má zabudovaný i zvláštní lis, ten lisuje do pytlů odpadní hmotu a tuto hmotu pak Libice dopravuje do nejbližší kompostárny.

Šance na získání dotace se snižují

Kalná voda proudí do štěrbinovité nádrže a pak do rybníčků, kde se usazuje a různě přečisťuje. Čističku odpadních vod jsme už nutně potřebovali. Libice se rozrůstá, přibývá nových bytových domů,“ zdůraznil starosta Venhauer s tím, že s podobnými problémy se potýká každá větší obec nebo městečko, které se začalo rozvíjet. Nehledě na šanci získat státní dotaci, která se s ohledem na rozpočtové škrty rok od roku snižuje.

ČLÁNEK Z PORTÁLU IDNES.CZ
Vydáno: 12.05.2012, 08:16 | Autor: Martin Vokáč | Zdroj: jihlava.idnes.cz 

Horniny, nerosty, památné stromy i zajímavá fauna čeká turisty v novém geoparku Železné hory. Ten se rozkládá na pomezí Pardubického kraje a Vysočiny. Jedná se o třetí naplněný projekt v České republice, který obdržel potřebný certifikát. Stará se o něj firma, která turistům povolí i rýžování zlata.

Ředitelem Národního geoparku Železné hory se stal Daniel Smutek, který nechce usnout na vavřínech. „Do čtyř let se chceme stát evropským geoparkem pod záštitou UNESCO,“ říká.

Poznání zajímavostí nového geoparku odráží filozofie postavená na mottu: historií Země za dva dny. „Náš geopark má plochu 777 čtverečních kilometrů. To se dá autem projet za dva dny. Na tomto území je již popsaných minimálně 40 lokalit, kde vidíme historii Země za posledních 700 milionů let,“ upozornil Smutek.

Na území Železných hor se zhruba 40 let nekonal systematický regionálně geologický průzkum. „Třeba u kostela Panny Marie na Chlumku v Luži bylo zakázané kopat. Při stavbě výtahu se muselo zasáhnout do skály. A objevily se tam čedičové sloupy jako v Kamenickém Šenově s koulemi olivínů. Říká se, že Železné hory jsou geologickým smetištěm. Je tu více než sto druhů hornin, zatímco v Krkonoších zhruba kolem třiceti. Je toho hrozně moc na malém prostoru,“ zdůraznil ředitel.

Turisté mohou geopark poznávat ve dvou programech. „Putování za vodou a Historií Země za dva dny. Nabídneme je ve spolupráci s cestovní kanceláří. Na malém území s cyklostezkou, zámkem, hospodami, zříceninou nebo klášterem si mohou zájemci objet i geologické zajímavosti,“ poznamenal šéf parku.

Park člověka nelimituje
V Železných horách se má objevit asi čtyřicet informačních bodů, o kraji vyjde spousta map a průvodců. „Na pěti lokalitách budou chatičky vždy na jedno téma. Chceme návštěvníky lákat na příběhy, které už z hlavy nedostanou,“ prozradil Smutek.

Turisté si budou moci v Železných horách vyzkoušet rýžování zlata. „Nebo si mohou sami nalézt zkameněliny. Geopark není území, které by člověka limitovalo. Nejsou žádné předpisy na tvar střechy nebo podobu oken. Limity, které mají například chráněné krajinné oblasti, se na to vůbec nevztahují,“ vysvětlil ředitel.

O geopark v Železných horách se stará firma Vodní zdroje Chrudim. „Jsme téměř jediný geopark v Evropě, který vede soukromá firma. Jinak jej spravují občanská sdružení nebo jiné instituce. V geoparku nepracujeme sami, máme řadu klíčových účastníků jako obce a města, CHKO Železné hory, sdružení i další společnosti,“ uvedl Smutek.

Celý článek a fotografie ZDE.

Exkluzivně den před oficiálním zveřejněním článku v regionálním týdeníku Cesta vrchovinou (09.05.2012) Vám přináším článek s názvem „POZDRAV Z LIBICE PO VÍCE NEŽ 50 LETECH“. Vypráví o životním příběhu pana JERRYHO JELINKA, který kdysi žil se svou rodinou v Libici nad Doubravou. Celý článek, doplněný o další informace a fotografie a případné budoucí pokračování, naleznete na nové stránce webu, odkaz  zde. 

ČLÁNEK  HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU 
Vydáno: 01.03.2012 (13:51) | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou – První zrekonstruovanou místnost v zámku v Libici nad Doubravou chce letos otevřít jeho vlastník, společnost Archatt.

Obec aktivity společnosti podporuje, proto jí i v letošním roce hodlá přispět na další opravy částkou téměř 180 tisíc korun z rozpočtu.

„Tyto peníze jsou určeny na výměnu zámecké střechy,“ upřesnil starosta Libice, Václav Venhauer. Přesná částka je 177 tisíc korun. Jedná se o finanční spoluúčast na dotaci z Kraje Vysočina, o kterou požádala pro letošní rok společnost Archatt. „Podle mých informací má už Archatt zpracovaný projekt na vnitřní úpravy objektu. Zároveň nás společnost požádala o souhlas ke zřízení plynové přípojky do budovy,“ doplnil starosta Venhauer a zdůraznil, jak obec těší, že libický zámeček má konečně seriózního vlastníka, který to myslí s rekonstrukcí vážně a nechce budovu jen zneužít pro nějaké obchodní aktivity.

Společnost Archatt začala s obnovou zámku již v roce 2009, podle Jaroslava Blažka investoval Archatt do budovy zhruba čtyři miliony korun.

„Letos odhadujeme investovanou částku asi na dva miliony korun. Rádi bychom uskutečnili některé naše záměry, i když současná finanční situace ve státě moc příznivá není,“ konstatoval Blažek a zmínil další postup rekonstrukčních prací, které Archatt naplánoval pro letošní rok.

Stylový nábytek

„Letos bychom rádi pokračovali v obnově nadstřešních částí. Komíny jsou již hotovy. Na řadu by měla přijít obnova střešního pláště. V současné době je na střeše plechová krytina, ale my bychom rádi použili imitaci břidlice a provedli výměnu klempířských prvků zhruba na padesáti procentech střešní plochy,“ popsal Jaroslav Blažek plán prací.

Zároveň hodlá Archatt nechat celý objekt plynofikovat, zbaví zdivo vlhkosti, a za tím účelem provede i kompletní obkop budovy.

Vrcholem prací by měla být ukázka jedné z obnovených místností. „Pro letošek jsme si dali velký cíl, kterého se nám snad podaří dosáhnout. Do konce roku bychom chtěli jednu ze zámeckých místností kompletně upravit do reprezentační podoby. Pořídili jsme už i historizující nábytek, který sice nepochází přímo ze zámku, ale je ukázkou interiéru z doby, kdy libický zámek prožíval svoje nejlepší období. Místnost bychom rádi zprovoznili do konce letních prázdnin, snad se nám to podaří,“ doufá Blažek.

ČLÁNEK Z PORTÁLU IDNES.CZ
Vydáno: 19.01.2012 9:26 | Autor: David Půlpán, Martin Vokáč | Zdroj: jihlava.idnes.cz 

Mezi Pardubickým krajem a Vysočinou vznikne nový Národní geopark Železné hory. Oblast se tak stane třetím geologických parkem v České republice. Rada národních geoparků už ministru životního prostředí doporučila, aby jej vyhlásil. Nyní se tak čeká už jen na jeho podpis.

„Čekáme na udělení certifikátu a podpis ministra. Předpokládám, že národní park by mohl být vyhlášen letos na jaře,“ řekl Jan Doucek ze společnosti Vodní zdroje Chrudim. Tato firma vytvoření geoparku připravuje už řadu let.

Geopark Železné hory zabírá plochu 777 kilometrů čtverečních, zasahuje od Chrudimi na Pardubicku až k Chotěboři a Ždírci nad Doubravou na Vysočině. Výjimečný je tím, že představuje geologickou učebnici nazvanou Historií země za dva dny. „Ve dvou až třech dnech jsme schopni nabídnout návštěvníkům geologickou procházku po celé České republice,“ uvedl Doucek.

Železné hory jsou geologicky nejkomplikovanějším a nejpestřejším územím celých Čech. Za 600 milionů let tam vznikla na malém území řada geologických jevů, které se jinak vyskytují na nejrůznějších místech země. „Geologie je tu neuvěřitelně pestrá,“ souhlasí ředitel Chráněné krajinné oblasti Železné hory Vlastimil Peřina. „Ale jak je pestrá geologie, tak bohatý je i život na povrchu,“ dodal.

Klenotem bude údolí Doubravy
Zajímavých míst bude v parku stovka. Na Vysočině je nejpoutavější údolí Doubravy se skalními útvary a hradem. „Geologický fenomén je zde předmětem ochrany,“ poznamenal Peřina. „Je to geologicky jedno z nejcennějších území,“ přidala se Věra Váchová za místní ochránce přírody.

U Chotěboře jsou pozůstatky po těžbě uranu, stejně jako na vrchu Vestec, úbočí hor podél Libice jsou zajímavá kvalitní podzemní vodou a druhohorními usazeninami. Cenná je i flóra, je tam hned několik zvlášť chráněných území. Většina zajímavostí bude ale v Pardubickém kraji. Například u Třemošnice stojí ve staré vápence muzeum, které připomíná těžbu vápence. „Za rok ho navštívily čtyři tisíce lidí. Geopark by ho mohl zatraktivnit,“ řekl starosta Třemošnice Stanislav Peca.

Lákadlem je i Škrovád u Slatiňan, kde se těžil pískovec a z lomů se staly horolezecké stěny, nebo Toulovcovy maštale s pískovcovými skálami. Další muzeum ve Skutči nabízí expozici těžby a zpracování kamene.

Budování geoparku je teprve na začátku. Do deseti let na mnoha místech vzniknou geologické expozice. „Měla být plně rozvinuta síť geoprůvodců, kteří budou na objednání provázet skupiny po předem dané trase,“ řekl Doucek.

Právě zviditelnění Železných hor a posílení turistického ruchu je hlavním cílem budování geoparku. „Železné hory jsou neprávem opomíjené,“ myslí si Doucek. „Projekt by mohl přinést více turistů i lepší propojení zajímavých lokalit,“ řekl starosta Libice nad Doubravou Václav Venhauer. „Je to dobrá věc, přínos pro region,“ přidal se starosta Ždírce nad Doubravou Jan Martinec.

Celý článek a fotografie ZDE.

ČLÁNEK HAVLÍČKOBRODSKÉHO DENÍKU O ČISTÍRNĚ ODPADNÍCH VOD
Vydáno: 6.8.2011 | Autor: Štěpánka Saadouni | Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz

Libice nad Doubravou (FOTOGALERIE) – Biologické čištění odpadních vod je nejen ekologické, navíc je i výrazně levnější. Uspořili a ještě šetří životní prostředí. Novou biologickou čistírnu odpadních vod otevřeli včera v Libici nad Doubravou. Tento typ čistírny, přesto že je podle odborníků šetrnější nejen k životnímu prostředí, ale především k obecní pokladně, je na Havlíčkobrodsku a na Vysočině vůbec, poměrně ojedinělý.

Většina obcí dává přednost aktivním čistírnám odpadních vod vybavených složitou technologií. Žádost o dotaci na vybudování čistírny ze Státního fondu životního prostředí stavbu Libice podávala dvakrát. „Úředníkům se nelíbil typ čistírny. Místo tradiční čistírny jsme chtěli biologickou, protože je pro naše místní podmínky vhodnější,“ upřesňuje podstatu problému starosta Václav Venhauer. Starostovy zkušenosti potvrzuje i Ivo Hlaváč ze Státního fondu životního prostředí. „Na Státním fondu životního prostředí není skutečně biologická forma čištění odpadních vod zrovna v kurzu. Údajně proto, že výsledný efekt v daných podmínkách není prý takový jako u čistíren aktivních. Nicméně já jsem ekolog a biologické čistírny jsou dle mého názoru pro životní prostředí přijatelnější. Svoji funkci může biologická čistírna plnit stejně dobře,nemluvě o vynaložených nákladech,“ konstatuje Hlaváč.

Složitá technika je drahá
Názor ekologa sdílí i Miroslav Sedláček, technolog čištění odpadních vod z Prahy. Jak vysvětluje, kamenná aktivační čistírna pracuje za použití složité techniky, která má uvést aktivační proces do chodu.

Zatím co biologická čistírna pracuje na přirozeném přírodním způsobu, je šetrná k životnímu prostředí, ale i k obecní pokladně. „Kdyby Libice stavěla čistírnu aktivační, místo biologické, náklady by byly alespoň pětkrát tak vyšší,“ odhaduje technolog Sedláček. Biologická čistírna v Libici je tvořena soustavou tří rybníků ležících stupňovitě nad sebou. První stavební práce začaly v roce 2009. Prováděla je odborná firma z Jihlavy, která zvítězila ve výběrovém řízení.

Celkové náklady na stavbu činily podle starosty Venhauera zhruba 18,7 milionů korun. Z toho čistě stavební náklady 16,7 milionů korun. Dotace z fondů Evropské unie byly 12,5 milionů korun, Státní fond životního prostředí věnoval 733 tisíc korun, Libice se podílela částkou asi 1,4 milionu korun, přispěl i Kraj Vysočina dotací 326 tisíc korun na projekt.

Čistírna bude sloužit pouze pro samotnou Libici nad Doubravou. Jak starosta vysvětluje, provést stavební úpravy i v místních částech by bylo velmi nákladné a těžko proveditelné. V místních částech tedy obyvatelé budou zbavovat odpadních vod stejným způsobem jako dosud, za pomoci jímek, septiků a domácích čistíren. Nicméně obyvatelé Libice, kteří budou čistírnu odpadních vod využívat musí počítat se zvýšením cen stočného. Už loni odhlasovali zastupitelé zvýšení stočného z původních šesti korun na 15 korun za kubík.

„Součástí biologické čistírny je komora, lapač písku a štěrku,“ popisuje činnost čistírny starosta Venhauer. Čistírna má zabudovaný i zvláštní lis, ten bude lisovat do pytlů odpadní hmotu a tuto hmotu pak bude Libice dopravovat do nejbližší kompostárny. Kalná voda proudí do štěrbinovité nádrže a pak do rybníčků, kde se usazuje a různě přečisťuje.

Dokud je šance na dotace
„Čistírnu odpadních vod jsme už nutně potřebovali. Libice se rozrůstá, přibývá nových bytových domů,“ zdůraznil starosta Venhauer s tím, že s podobnými problémy se potýká každá větší obec nebo městečko, které se začalo rozvíjet. Nehledě na šanci získat státní dotací, která se s ohledem na rozpočtové škrty rok od roku snižuje.

„Do roku 2010 by měla mít čistírnu odpadních vod podle nařízení Evropské unie každá obec nad 2000 obyvatel, jinak hrozí pokuta. My máme v samotné Libici asi 550 obyvatel s místními částmi zhruba 870, ale myslíme dopředu,“ zdůrazňuje starosta Venhauer. V současné době je podle jeho názoru ještě možné nějaké státní dotace získat, ale po roce 2013 a s ohledem na chystané vládní úspory nebude přístup ke státním dotacím už vůbec jednoduchý.

Obce, které dotace nedostanou, budou muset platit drahou stavbu ze svého, nebo složitě žádat o povolení vypouštět odpadní vody do k tomu určených vodních toků, platit rozbory odpadních vod a riskovat, že zaplatí vysokou pokutu. Podle zástupců Kraje Vysočina je v kraji už 92 procent obcí vybaveno vodovody, ale jen necelých 25 procent obcí má čistírnu odpadních vod, protože náklady na její vybudování jsou vysoké.